Samostatné foto

Cesta ze Zlatých Hor na Rejvíz vede zprvu Dolním údolím. První písemná zmínka pochází z roku 1337. Rok na to jesenický rychtář v Dolním Údolí obdržuje právo zřídit železárnu a kovárnu. V roce 1531 kupuje jistý Wolfram Schoff statek Ondřejovice, ale také Dolní Údolí. V 17. století zde nastává rozkvět železářství. Johann Hantke zřídil okolo roku 1673 u říčky Olešnice železárnu a v roce 1684 v budově šoltézství zřízuje pivovar, kde se vařilo niské pivo.

Samostatné foto

Táhlé stoupání nad Dolní Údolí směrem k odpočívadlu Hříbek.

Samostatné foto

Odbočka na Rejvíz z Dolního údolí.

Hříbek

Odpočívadlo hříbek v serpentýnách na Rejvíz nabízí osvěžení v podobě stejnojmeného pramene a výhled směrem na Zlaté Hory.

Pramen Hříbek

Pramen Hříbek v serpentýnách na stejnojmeném odpočívadle.

Samostatné foto

Pokračující stoupání na Rejvíz.

Samostatné foto

Rejvíz - horské louky

Samostatné foto

Rozcestník k Lurdské jeskyni na počátku Rejvízu. K tomuto poutnímu místo lze udělat kratší zajížďku ještě před návštěvou Rejvízu.

Samostatné foto

Cesta k Lurdské Jeskyni.

Samostatné foto

Skalní masivy při Lurdské Jeskyni.

Lurdská Jeskyně

Na den 11. února připadá památný den blahoslavené Panny Marie Lurdské. Tato úcta vznikala od roku 1858, kdy se čtrnáctileté Bernadetě Soubirousové na jihu Francie, ve městě Lurdy, zjevila Panna Marie. Následně se místo zjevení proslavilo zázračnými uzdraveními těžce nemocných lidí. Pověsti o zázračných uzdraveních na nově vzniklém poutním místě v Lurdech se začaly šířit Evropou. Koncem 19. a začátkem 20. století pronikly i na Jesenicko, kde úcta k Panně Marii Lurdské zakořenila v několika obcích a v roce 1908 se k nim zařadil i Rejvíz, kde pod skalním převisem Josefovy skály byla zbudována Lurdská jeskyně (Lourdes Grotte). Slavnostní otevření se konalo v roce 1909. Není známo, jaká mimořádná událost se v místě u Josefových skal stala. Známá je ale skutečnost, že lidé žijící v nepříznivých drsných podmínkách této horské oblasti dobře věděli o schopnostech nadpřirozené ochrany a uzdravující moci Panny Marie, prostřednictvím vybudovaných svatostánků, symbolů proseb, díků a uctívání se k ní obraceli o pomoc.

Rejvíz

Rejvíz je mezi horskými obcemi nejkrásnější perlou jesenických hor.

Kostel Rejvíz

Kostel Rejvíz a vlevo od něj muzem Tkalcovna.

Rejvíz starý hřbitov

Starý hřbitov na Rejvízu.

Tkalcovské muzeum

Atmosféra staré chalupy napovídá hodně o historii místních samot a zde, na Rejvízu, je navíc umocněna starými bájemi o mechových jezírkách a skřítcích, o pyšném městě Hunohradu. Muzeum láká. Kdo by bez povšimnutí prošel kolem, když se možná teprve tady může dozvědět, co to znamená „mít všechno v cajku“, co to je prošlup, nitěnky, brdo, člunek, osnova... Kde jinde v našem kraji uvidí v reálu jak namáhavé bylo tkalcovské řemeslo, či jak se spřádala na kolovratu ovčí vlna?

Penzion Rejvíz

Prohlídku lidovou architekturu zakončíme v památkově chráněném penzionu Rejvíz.

Samostatné foto

Od penzionu Rejvíz je možné podniknout výlet na Mechové jezírko.

Samostatné foto

Lesní cesta k přírodní rezervaci.

Národní přírodní rezervace Rejvíz

Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Charakteristické jsou pro tuto rezervaci rašeliniště (největší na Moravě) náležící k typu vrchovišť. Vznikaly v době poledové zhruba před 7- 8 tisíci lety. Celé území leží v mělké pánvi, proto voda z okolních svahů stéká dovnitř, kde je zachycována nepropustným podložím.

Mechové jezírko

Nejvýznamnější ukázky biocenóz jsou chráněné ve Státní přírodní rezervaci Rejvíz, která byla zřízena již v roce 1955 na ploše 273,97 ha. Nadmořská výška blat se pohybuje od 731 do 804 m n.m. Rezervaci tvoří vrchovištní rašeliniště kolem Malého a Velkého mechového jezírka, jehož objem je zhruba dva miliony pět set tisíc krychlových metrů. Jejich vznik se odhaduje na období před šesti až devíti tisíci lety. Celé území leží v mělké pánvi s nepropustným podložím, tvořeným jílovitými sedimenty nasedajícími na devonské horniny.

Samostatné foto

Z Rejvízu se vrátíme po zelené přes Údolí ztracených štol do Zlatých Hor.

Samostatné foto

Cestu je možné abosolovovat i na horském kole.

Samostatné foto

Výhled na zlaté hory a vyčnívající kostel.

Samostatné foto

Výhledy na Dolní Údolí. Na úbočí Příčné hory patrný lyžařský vlek s lanovkou.

Samostatné foto

Samostatné foto

Po zelené dojedem až do Údolí ztracených štol.

Zlatorudné mlýny

V současné době je v romantickém údolí říčky Olešnice vybudována replika středověkých hornických mlýnů s naučnou stezkou "Údolí ztracených štol".

Zlatokopecké sruby

Jedná se o repliku dřevěného hornického srubu, který je prezentován jednak jako obytný objekt, ale nabízí také ukázky tradičních domácích řemesel včetně prezentace nástrojů a nářadí domácích řemeslných prací. Základem roubeného objektu hornické osady je vnitřní dvůr s hospodářskou částí, hrnčírnou a kovárnou. Obytnou část tvoří světnice, černá kuchyně a tkalcovna.