Nejvýznamnější ukázky biocenóz jsou chráněné ve Státní přírodní rezervaci Rejvíz, která byla zřízena již v roce 1955 na ploše 273,97 ha. Nadmořská výška blat se pohybuje od 731 do 804 m n.m. Rezervaci tvoří vrchovištní rašeliniště kolem Malého a Velkého mechového jezírka, jehož objem je zhruba dva miliony pět set tisíc krychlových metrů. Jejich vznik se odhaduje na období před šesti až devíti tisíci lety. Celé území leží v mělké pánvi s nepropustným podložím, tvořeným jílovitými sedimenty nasedajícími na devonské horniny.

Největší mocnost rašeliny byla naměřena v prostoru Malého mechového jezírka a to 6,60 metrů. Velké mechové jezírko je přístupno naučnou stezkou po haťovém chodníku. Samostatné jezírko je hluboké až 2,90 m při ploše hladiny 1 692 m2. Podle výzkumu Dr. Roberta Fahla roste v rašeliništi kolem dvě stě druhů rostlin a travin, padesát druhů mechorostů a žije tam na padesát druhů hmyzu. Ze vzácných druhů fauny se v rezervaci vyskytuje žluťásek borůvkový, různé vážky, myšice lesní, zmije bahenní, žáby, mloci atd. Z rostlin můžeme vidět lilii zlatohlavou i cibulkonosnou, vřes, kýchavici, pryskyřník sudetský, havez česnáčkovitou, borovici blatku, břízu pýřitou, lýkovec vonný, rojovník sibiřský a dokonce masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Rejvízská jezírka jsou velmi mnoho obestřena bájemi a pověstmi.O zatopeném hříšném městě Hunohradě, O pastýři Gillovi, O třech růžích,O kolářské paličce, O oslí hlavě a jiné.Kdo není hříšný, prý i dnes uvidí pod hladinou jezera věž hunohradského kostela.

Velké mechové jezírko.

Okolí jezírka tvoří komplex rašelinných ekosystémů se všemi druhy rostlin a živočichů.