Město zlaté hory nabízí historické centrum a okolí ukrývájící kouzlo panenské přírody, tajemství středověkých štol i čarodějnických procesů. Za dobrodružstvím dávných zlatokopů se vydejte do Hornického skanzenu ke zlatorudným mlýnům, projděte se planinami kolem Rejvízu k Velkému mechovému jezírku anebo si vyšlápněte k rozhledně na Biskupské kupě.

Samotné historické centrum města je chráněnou městskou památkovou zónou s řadou kvalitních renesančních a barokních domů a církevních staveb. Významnými památkami jsou farní kostel Nanebevzetí P. Marie, špitální kostel sv. Kříže, kaple sv. Rocha, zříceniny hradů Edelštejna, Leuchtenštejna a Koberštejna. Historii života na zlatohorsku dokumentují sbírky Městského muzea.Zlaté Hory byly vyhlášeny chráněnou městskou památkovou zónou 10.9.1992. Jedná se v podstatě o historické jádro města ohraničené křižovatkou při vjezdu na náměstí Svobody a končící u kostela sv. Kříže na Polské ulici při výjezdu k hraničnímu přechodu. Hranici zóny pak tvoří zeď nového hřbitova na východní straně za farním kostelem a Zlatý potok na západní straně. Osou památkové zóny je náměstí uličního typu, po jehož stranách se nachází řada hodnotných měšťanských domů.

Náměstím kdysi protékal Zlatý potok, jež byl roku 1802 odveden do nového koryta a staré bylo zavezeno hlušinou. Jelikož město postihla celá řada požárů (1692, 1699, 1741, 1757), byly domy často přestavovány. Většina z nich má starší renesanční nebo barokní jádro s empírovou přestavbou průčelí z počátku 19. století. Je to např. dům č.p. 22 s jádrem ze 3. čtvrtiny 16. století, empírový rohový dům č.p.67 z počátku 19.století, radnice na místě staršího objektu z přelomu 15. a 16. století, dům č.p. 87 s barokním jádrem, dům č.p. 88 s gotickým jádrem přestavovaný v renesanci a pozdějšími empírovými úpravami. Další je původně renesanční dům č.p.89. Z 1. poloviny 19. století je empírový dům č.p.93, který dokládá jednotnou empírovou zástavbu náměstí.

Neoficiálním symbolem města se staly zlatorudné mlýny v údolí říčky Olešnice. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu.

Na zlatokopeckou tradici navazují soutěže v rýžování zlata, které se pravidelně konají v Údolí ztracených štol.