Dnešní hřbitov byl založen v roce 1897. V době svého vzniku byl tento hřbitov rozdělen na jednotlivá oddělení (rodinné hroby, oddělení pro děti, evangelíky, katolíky, Židy, bezvěrce, sebevrahy…). Ovšem nejstarší náhrobní deska je na východní zdi kostela a je datovaná 7. srpna 1649. Jedná se o náhrobní desku Johanna Zottmantela, řezníka a v letech 1630 – 1631 starosty města. Na kostelní zdi jsou umístěny další náhrobní desky, které patří důležitým osobám historie našeho města.
Po vzniku tohoto hřbitova si bohatší občané našeho města nechali budovat velmi nákladné a majestátní hrobky. Ovšem v 70. a 80. letech minulého století zásluhou různých pracovníků bývalých národních výborů krásné náhrobní kameny zmizely bůhví kam…
Není tomu tak naštěstí u rodinné hrobky zakladatele slezského kamenoprůmyslu Alberta Förstera (1832 – 1908), jehož rozměrná hrobka připomíná tvar řeckého chrámu. Tato hrobka byla v roce 1994 prohlášena kulturní památkou. Další kulturní památkou zlatohorského hřbitova je rodinná hrobka jiného kamenického podnikatele a to Josefa Förstera. Je zhotovena z černé švédské žuly a socha truchlící ženy je z bílého laaserského mramoru. Obě hrobky kamenických podnikatelů Försterů zhotovil ve 20 letech minulého století slezský akademický sochař Engelbert Kaps (1888 – 1975), jehož tvorba se vyznačovala velmi kvalitní náhrobní architekturou.
Od dalšího slezského sochaře Josefa Obetha je na zlatohorském hřbitově náhrobek školního rady Josefa Esche (1849 – 1912). V popředí starší části hřbitova je příčná řada, kde jsou pochováni kněží. Nejvýznamnější z nich byl Dr. Viktor Wolff (1867 – 1936). Byl to kněz, básník, hudební skladatel a spisovatel. Druhým významným knězem byl Vincenz Brauner (1877 – 1943). Byl to vysoce vzdělaný člověk, který se později stal starostou města. V roce 1937 vyslovil nesouhlas s nastupujícím nacismem, za což byl v roce 1938 odvolán z funkce starosty, později zatčen gestapem a vykázán do vyhnanství v Sommerfeldu, kde v roce 1943 zemřel. Jeho ostatky byly převezeny a pohřbeny na zlatohorském hřbitově. U čelní zdi hřbitova jsou pochování bývalý starostové města jako Heinrich Lamla a Josef Pohl, jejichž náhrobky zhotovil místní kamenický velkopodnikatel Albert Förster. V severovýchodní části hřbitova je pohřben malíř Emil Brendel (1879 – 1950). Maloval převážně náboženské obrazy a jako poslední vymaloval křížovou cestu na poutní místo P. Marie Pomocné, kde také bydlel. V této části hřbitova stojí za povšimnutí také hrobka Hermanna Heyeka, kterou navrhl a realizoval akademický sochař Paul Stadler, ředitel odborné kamenické školy v nedalekých Supíkovicích.
Zajímavá je skutečnost, že na hřbitově v novém oddělení byli pohřbeni němečtí vojáci, kteří se v průběhu války léčili ve zdejším vojenském lazaretu (dnes sanatorium EDEL). Téměř všichni umřeli na tuberkulózu. V 90. letech byly ostatky exhumovány a odvezeny do Valašského Meziříčí, kde byl vybudován centrální hřbitov všech německých vojáků padlých v severní části Moravy a Slezska. V novější části hřbitova jsou už pohřbeni zlatohorští občané, kteří se všelijak podíleli na poválečném a novodobějším rozkvětu města a jeho okolí.