Stanoviště 5: Velké Pinky

Jako pinku označujeme prohlubeninu vzniklou zasucením ústí jámy, komínu nebo povrchové dobývky, na jejímž obvodu je val vytěženého materiálu, který pinku odlišuje od propadliny. V případě Velkých Pinek se jedná původně o povrchové dobývky, založené na místě výchozu rudní zlatonosné zóny, kde těžili snad již Keltové.

Ve středověku zde byly založeny doly Goldsmid, Kámen, Svobodný kámen a Starý kámen, o nichž se dovídáme z nejstarších dochovaných listin z let 1318 – 1343 (obr. 5). Jde o listiny v nichž se zlatohorští měšťané dotazují ve sporných věcech o radu k hornímu úřadu v Jihlavě. Doly byly již tehdy odvodňovány 60 m hlubokou štolou. Její ústí pouze předpokládáme asi 275 m jz. od Velkých Pinek. Na začátku 16. stol. již hloubka dobývek dosahovala 200 m a musela být vyražena Nová dědičná štola, dnes nazývaná Stará Hackelsberská, která dosáhla délky téměř 1 km. Horní opuštěné dobývky se propadly a vznikly tak obrovské jámy, kterým dnes říkáme Velké Pinky.

Po středověké těžbě zde vzniklo na ploše 350 x 400 m několik pinek, označovaných jako Velké pinky a poprvé zmiňovaných již v roce 1568. Jejich pojmenování pochází pravděpodobně z 19. stol. Od severozápadu je to Lange Pinge (100 x 30 x 10 m), Schäfer Pinge (50 x 50 x 30 m), Mittel Pinge I. (60 x 40 x 25 m), Mittel Pinge II. (40 x 40 x 20 m) a Tiefe Pinge (20 x 20 x 20 m). Od Schäfer Pinge sejdeme cestou k plošině. Na jejím okraji je nejznámější středověká jáma Kunstschacht.

Velké Pinky, doplnit text...

Velké Pinky, doplnit text...

Velké Pinky, doplnit text...

Velké Pinky, doplnit text...