Naše další cesta určená spíše pro pěší nás zavede na tajemná místa v okolních kopcích. Cesta začíná ve městě Javorník odkud se přes Jánský Vrch vydáme se na Čertovy kazatelny nad Račím údolím a zpustlý hrad Rychleby. Po trase vede také naučná stezka Rychlebskými Horami k níž můžete získat v místním infocentru brožurku s orientační mapkou. Stezka začíná na červené turistické trase pod Jánsým vrchem.
Zastav se poutníče a naber nových sil v kraji, kde dodnes vládnou síly tajemna, kde v hlubokých lesích za jasných večerů můžeš potkat nadpřirozené bytosti a ve starých uličkách doznívá dupot koní a řinčení zbraní. Malebné městečko, ležící v místech, kde severní svahy Rychlebských hor přecházejí do úrodné roviny Vidnavské nížiny směrem na severovýchod k polské řece Nise. Název města je slovanského původu a je odvozen od javoru, resp. od přídavného jména javorný, tj. javorový les, vrch a podobně.
Centrum náměstí lemovaném klasicistními měšťanskými domy a radnicí Budova radnicí v psoudomanýristickém slohu tvoří parčík s posezením a kašnou.
Dříve než dojdeme k zámku zastavíme se místě zvaném Eichendorffova vyhlídka. Roku 1856 a 1857 se stal zámek svědkem dvou návštěv básníka Josefa von Eichendorffa, významného představitele německého romantismu. Na jeho počest je pojmenována kamenná vyhlídka před zámkem, odkud je velmi dobrý výhled do Polska, především na blízká jezera – Otmuchovské a Niské. které určitě stojí za návštěvu. Mistr pera, jehož poezie byla zhudebňena Robertem Schumanem zde sedával s cigárem v ůstech a vyhlížel do kraje.
Po schodech pak vystoupáme k zámku na Jánském vrchu.
Po nášvtěvě zámku na Jánském Vrchu doporučujeme pokračovat na romantickou prohlídku zámeckým parkem spojenou s poučnou botanickou prohlídku.
Na kopci Velký Hřib na Jásnkém Vrchu je dodnes možné nalézt zbytek kamnné kašny - žulovou vanu s reliéfy zvířat a čísel po bocích a vysoký sloup na kterém původně stála socha sv. Františka z Assis zv. Serafínký. Kázání absolutní chudoby nebylo ani v jeho době nikterak populární a tak odešel do lesa kázat lesní zvěři, která mu pozorně naslouchala. Mnohem později byl prohlášen potronem ekologů.
Od zámku vystoupáme kolem Jánského vrchu až na rozcestí pod Svatým Antonínem. Zejména v brzkých raních hodinách se nám otevřou krásné výhledy.
Dalším zastavením naučné stezky je kaple Svatého Antonína, který byl pro své výřečné kázání, po němž i zhýralci zanechávál svého života a káli se, známý zejména v Itálii. Kaple je postavena v neogotickém slohu. Na vnější straně presbytáře je dochována zazděná tabulka s daty vzniku kapličky. Vevnitř se nachází obraz sv. Antonína Paduánského, který nahradil původní obraz – kopii Marii Pomocné od Lukáše Cranacha st., dále socha P. Marie - Matky Boží a sv. Antonína s Ježíškem. Poutě se zde konají v blízkosti svátku sv. Antonína (tedy kolem 13. června). Ve Slezsku hojně uctívaný sv. Antonín Paduánský žil ve 13. století a zemřel v severoitalském městě Padova (odtud Paduánský), byl členem řádu sv. Františka z Assisi (jinak též řád menších bratří - minorité), řádu, který kázal přísnou chudobu a pokoru. Podle legendy chtěl kdysi sv. Antonín kázat ve městě Rimini, ale nenašel žádné posluchače. Obrátil se tedy k rybám, které podle legendy ihned připluly ke břehu a pozorně mu naslouchaly. Takto je často i zobrazován. Nejčastějšími atributy sv. Antonína Paduánského je kniha a lilie, dále ryba, osel a především malý Ježíšek, kterého světec ve františkánském rouchu chová v náručí.
V zatáčce asfaltové cesty značené červeně na chvíli odbočíme na zelenou značku směrem na Čertovy kazatelny. Po pár metrech uvidíme dřevěný přístřešek pro turisty, které by zde zastihla nepřízeň počasí.
Čertovy kazatelny jsou Bizardní rulové skály nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka s nádhernou, až jedinečnou vyhlídkou na Račí údolí, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru. Chráněná plocha zahrnuje území na obou stranách Račího potoka včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek.
Z vyhlídky se můžete buď přímo sejít po zelené do račího údolí a vrátit se do Javorníku nebo pokračovat na Hrad Rychleby odkud opět sejdete na cestu zpět Račím údolím. Cesta po zelené je poměrně strmá a čeká a Vás ještě jedna vyhlídka.
Zříceninu gotického hradu Rychleby naleznete na skalnatém ostrohu vrchu Přilba. Písemné prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů a rozboru lokality byl postaven pravděpodobně na počátku 14. století k ochraně stezky vedoucí z Javorníku do Kladska. Na protější straně údolí jej doplňovalo menší dřevohlinité opevnění dnes zvané Pustý zámek a drobný hrádek předsunutý před vstup do údolí.
V 19 století panoval v Račím údolí čilý společenský ruch a byla zde vybudována tanto secesní Tančírna, která je snad jednou z nejkrásnějších staveb celého Jesenicka. Patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí.
Račí údolí je jedno z nekrásnějších a zárovneň nejtajuplnějších míst Rychlebských hor. Jde o přírodní rezervaci, důvodem ochrany je zachování lesních porostů pralesovitého charakteru. Území je velmi cenné z lesnického i přírodovědeckého hlediska a nemá dosud v síti chráněných území daného regionu obdoby. Blízké okoli slouží také k rekreaci a pořádají se zde pravidelné tábory.
Rozcestí na Račí údolí. Zde se napojíme na silnici do Javorníku.
Z vlakového nádraží se můžeme po krásném vyletu vrátit domů, nebo využít nabídky ubytování přímo v Javorníku a druhý den poznat další krásy okolí.
Naše další cesta určená spíše pro pěší nás zavede na tajemná místa v okolních kopcích. Cesta začíná ve městě Javorník odkud se přes Jánský Vrch vydáme se na Čertovy kazatelny nad Račím údolím a zpustlý hrad Rychleby. Po trase vede také naučná stezka Rychlebskými Horami k níž můžete získat v místním infocentru brožurku s orientační mapkou. Stezka začíná na červené turistické trase pod Jánsým vrchem.
Zpět