Zastav se poutníče a naber nových sil v kraji, kde dodnes vládnou síly tajemna, kde v hlubokých lesích za jasných večerů můžeš potkat nadpřirozené bytosti a ve starých uličkách doznívá dupot koní a řinčení zbraní. Malebné městečko, ležící v místech, kde severní svahy Rychlebských hor přecházejí do úrodné roviny Vidnavské nížiny směrem na severovýchod k polské řece Nise. Název města je slovanského původu a je odvozen od javoru, resp. od přídavného jména javorný, tj. javorový les, vrch a podobně.
Návštěvu města a okolí doporučujeme začít v Městkém kulturním středisku Javorník. Zde si můžete vyzvednout plánek města, nebo knižního průvodce městem Javorník známý i neznámy.
Součástí kulturního domu je muzeum muzeum věnované hudebnímu skladateli, výbornému houslistovi a dirigentovi Karlu Dittersovi z Dittersrdorfu. Ten v roce 1769 přijal pozvání biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716 - 1795), a přijal místo kapelníka zámeckého orchestru. Ditters za téměř třicet let pobytu v Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery.
Prohlídka pokračuje na ulici Havlíčkovu. Na místa původního, nesjtaršího Javorníku, kde ještě nebylo žádné město ani hrad. Byl jen kostel, pár metrů níže tvrz, několik chalup a snad i název osady Jawirnik. Více o historii.
Hřbitovní kostel Kostel povýšení svatého Kříže v Javorníku je datován do 13. století a je jedinou ukázkou přechodného stylu románsko-gotického na Jesenicku ve své původní podobě. Na malé kněžiště obdélníkového tvaru s křížovou klenbou je připojena lodˇ téhož půdorysu.V Kněžišti jsou na třech konzolách zachována figurální zobrazení lidských hlav. Strop byl dřevěný a pravděpodobně byl pomalován obrazy. Původně byl kostel zasvěcen sv. Kříži, sv. Barboře a sv. Heleně. Je velmi pravděpodobné, že sochy sv. Barbory a sv. Heleny ze zámeckého inventáře pocházejí ze hřbitovního kostela. O osudech vzhledu kostela v následujících stoletích chybí zprávy až do 1651, kdy se o něm ve vizitačním protokolu praví, že byl zděný jen v kněžišti, kdežto strop a střecha byly ze dřeva. Podle podobné zprávy z r. 1666 byla na střeše červeně natřená dřevěná věž se 3 zvony. Hlavní oltář byl oddělen zelenou mřížkou, byl ozdoben tabulovými obrazy a krásnými sochami. Rovněž kazatelna stojící u zdi uprostřed kostela byla pomalována obrazy. Po vystavění nového kostela sloužil kostelík dále jako hřbitovní.
Pozdně barokní měšťanský dům z konce 18. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576 a 1603. Pozdně barokně přestavěný dům (patrně na samém konci 18. století), byl částečně poškozen i při požáru v roce 1825, jeho štítová stěna však zůstala zachována. Patřil tehdy městskému mlynáři Ignazi Miltschűtzkimu. Roku 1908 byla provedena přístavba podle projektu stavitele H. Utnera. V roce 1945 patřil G. Miltschűtzkimu a cukráři J. Bősemu. V letech 1987 a 1996 byla provedena obnova fasády a 1993 proběhla adaptace podkroví na byty.
Kostel Nejsvětější Trojice je po areálu zámku Jánský Vrch druhou nejvýznamnější dominantou města a městské památkové zóny. Jedná se o stavbu s barokním původem podle návrhu stavitele M. J. Kleina v letech 1716 až 1718. Město patřilo pod farní okrsek dnešního hřbitovního kostelíka sv. Kříže v Javorníku-vsi. Měšťané měli až do počátku 18. století k dispozici malý kostelík sv. Valentina. Změna nastala s příchodem faráře Gottfrieda Josefa Lorenze, který se přičinil o stavbu nového kostela a fary. V roce 1715 bylo rozhodnuto o novostavbě. Dne 29. července 1725 byl kostel vysvěcen. Farář Lorenz zemřel v roce 1733 a byl pohřben jako první v kostelní kryptě. Požár města v roce 1825 zničil věž a část střechy a kruchtu s varhanami. Opravy byly provedeny nejprve provizorně, dnešní podobu jim dal v roce 1866 javornický tesařský mistr a stavitel Alois Utner. Za zmínku určitě stojí i Mariánský sloup na náměstí z roku 1723 a klasicistní sousoší sv. Jana Nepomuckého s datem 1812.
Klasicistní budova postavená v letech 1826-1828 s barokním jádrem v přízemí z roku 1721. Stavba nové fary byla zahájena 18. listopadu 1721. Při požáru v roce 1825 byla zcela zničena. Obnovovací práce zahájeny 1826 a ukončeny 1828. Nová budova byla rozšířena o školu, která do požáru stála vedle fary a také směrem do dvora. Ze staré budovy zůstal hlavně střed přízemí a snad i další torza. Zásluhu na obnově fary měl biskup Emanuel Schimonsky, jak to hlásá pamětní deska nad vchodem. Patrně ve 20. až 30. letech 20. století byla budova modernizována, fasáda byla zjednodušena.
Budova postavená v 1. polovině 19. století je cenným dokladem stavebního vývoje ve městě Javorník po ničivém katastrofálním požáru v roce 1825. Budova byla evidentně přímo související s vládou vratislavských biskupů na zámku Jánský Vrch. Soudní budovu spojoval dvůr se sousedními budovami – vlevo s farou a bývalou věznicí (dnešní budovou č. p. 12), vpravo se sýpkou (dnešní budovou č. p. 65). Budova byla pro zemský soud funkčně rozdělena na obytnou a správní část. V současné době je budova ve vlastnictví Města Javorník.
Mariánský sloup byl postaven na památku obětí morové epidemie, která postihla Javorník v roce 1713. Postaven byl za faráře Godfrieda Josefa Lorenze a financován (zřejmě hlavně) radním a perníkářem Augustinem Benediktem Hauckem. Skulpturu Panny Marie dělal pravděpodobně některý z tehdy četných sochařů usazených v městě Kladsku, o čemž svědčí i použitý kladský pískovec. Stojí volně na náměstí. Sloup ze slezské žuly a skulptura z kladského pískovce: výška celkem asi 6 m. Horní část tvoří skulptura Panny Marie Immaculaty v tradičním ikonografickém pojetí: došlapuje v kontrapostu pravé nohy na půlměsíc, který spočívá na zeměkouli obtočené hadem, na levé ruce nese Ježíška, v pravé drží u pasu žezlo, kolem hlavy má kovovou svatozář posetou hvězdami.
Budova radnice postavená po roce 1726 v psoudomanýristickém slohu. Je součástí městské památkévé zóny a urbanistický významně celý prostor dotváří.
Centrum náměstí lemovaném klasicistními měšťanskými domy a radnicí Budova radnicí v psoudomanýristickém slohu tvoří parčík s posezením a kašnou.
Uprostřed parčíku na náměsti se nachází kašna. V okolí radnice a štíty měštanských domů v parčíku na severní straně náměstí.
Naproti parku stojí budova bývalého archívu.
Na serverní straně náměstí a v jeho okolí je památkově chráněno několik městských, většinou klasicistních domů z první poloviny 19. století.
Nad městem stojí dominanta města - zámek Jánský vrch. Joseph von Eichendorff - německý romantický básník o něm napsal: Jánský vrch je úchvatné místo. Je to prastarý mocný zámek na vysoké hoře, na jejím úpatí se malebně rozkládá město Javorník. .... Z jedné strany je pohled na sklály a lesní prolákliny, z druhé nezměrný výhled na polovici Slezska.
Dříve než dojdeme k zámku zastavíme se místě zvaném Eichendorffova vyhlídka. Roku 1856 a 1857 se stal zámek svědkem dvou návštěv básníka Josefa von Eichendorffa, významného představitele německého romantismu. Na jeho počest je pojmenována kamenná vyhlídka před zámkem, odkud je velmi dobrý výhled do Polska, především na blízká jezera – Otmuchovské a Niské. které určitě stojí za návštěvu. Mistr pera, jehož poezie byla zhudebňena Robertem Schumanem zde sedával s cigárem v ůstech a vyhlížel do kraje.
Kolem hotelu pod Zámkem, kde se můžete občerstvit z vybraných specialit hotelu. V létě je možno v kiosku zakoupit zmrzlinu a jiné dobroty
Po nášvtěvě zámku na Jánském Vrchu doporučujeme pokračovat na romantickou prohlídku zámeckým parkem spojenou s poučnou botanickou prohlídku.
Na kopci Velký Hřib na Jásnkém Vrchu je dodnes možné nalézt zbytek kamnné kašny - žulovou vanu s reliéfy zvířat a čísel po bocích a vysoký sloup na kterém původně stála socha sv. Františka z Assis zv. Serafínký. Kázání absolutní chudoby nebylo ani v jeho době nikterak populární a tak odešel do lesa kázat lesní zvěři, která mu pozorně naslouchala. Mnohem později byl prohlášen potronem ekologů.
Pozdně barokní architektura postavená v 80. letech 18. století, radikálně opravená v letech 1990-1994. Místo, kde byl postaven dům Karla Ditterse z Dittersdorfu, patřilo původně k dvorní zahradě. Biskup Schaffgotsch (1748-1795), který byl v permanentní finanční tísni, z ní postupně odprodával pozemky na stavby domů. V roce 1780 si část pozemku zakoupil biskupský důstojník Josef Rivola, který si zde chtěl postavit dům a založit zahradu. Parcela se nacházela v těsné blízkosti okrasné zámecké zahrady a později vedle ní vznikl dolní zámecký park. Dne 7. prosince 1781 však Rivola pozemek prodal za pouhých 300 tolarů hudebnímu skladateli Karlu Dittersovi z Dittersdorfu. Dittersdorfův roční plat v té době činil 3000 zlatých. Tento přísun peněz však v roce 1785 po zavedení nucené správy na biskupské statky ustal a Dittersdorf se dostal do permanentních finančních potíží, z nichž se již nevymanil. Navíc musel často pobývat v Jeseníku, kde vykonával funkci hejtmana. V roce 1797 odešel na pozvání barona Ignáce Stillfrieda do Červené Lhoty, kde roku 1799 zemřel. Dům se stal majetkem barona Stillfrieda. Chráněnou památkou byl dům již v meziválečném období. V současné době je v objektu umístěna Základní umělecká škola Javorník. Součástí této památky je rovněž oválný altán umístěný v zahradě domu.