Naproti parku stojí budova bývalého archívu.
Budova postavená v 1. polovině 19. století je cenným dokladem stavebního vývoje ve městě Javorník po ničivém katastrofálním požáru v roce 1825. Budova byla evidentně přímo související s vládou vratislavských biskupů na zámku Jánský Vrch. Soudní budovu spojoval dvůr se sousedními budovami – vlevo s farou a bývalou věznicí (dnešní budovou č. p. 12), vpravo se sýpkou (dnešní budovou č. p. 65). Budova byla pro zemský soud funkčně rozdělena na obytnou a správní část. V současné době je budova ve vlastnictví Města Javorník.
Klasicistní budova postavená v letech 1826-1828 s barokním jádrem v přízemí z roku 1721. Stavba nové fary byla zahájena 18. listopadu 1721. Při požáru v roce 1825 byla zcela zničena. Obnovovací práce zahájeny 1826 a ukončeny 1828. Nová budova byla rozšířena o školu, která do požáru stála vedle fary a také směrem do dvora. Ze staré budovy zůstal hlavně střed přízemí a snad i další torza. Zásluhu na obnově fary měl biskup Emanuel Schimonsky, jak to hlásá pamětní deska nad vchodem. Patrně ve 20. až 30. letech 20. století byla budova modernizována, fasáda byla zjednodušena.
Po cestě minete bývalou restauraci
Pozdně barokní architektura postavená v 80. letech 18. století, radikálně opravená v letech 1990-1994. Místo, kde byl postaven dům Karla Ditterse z Dittersdorfu, patřilo původně k dvorní zahradě. Biskup Schaffgotsch (1748-1795), který byl v permanentní finanční tísni, z ní postupně odprodával pozemky na stavby domů. V roce 1780 si část pozemku zakoupil biskupský důstojník Josef Rivola, který si zde chtěl postavit dům a založit zahradu. Parcela se nacházela v těsné blízkosti okrasné zámecké zahrady a později vedle ní vznikl dolní zámecký park. Dne 7. prosince 1781 však Rivola pozemek prodal za pouhých 300 tolarů hudebnímu skladateli Karlu Dittersovi z Dittersdorfu. Dittersdorfův roční plat v té době činil 3000 zlatých. Tento přísun peněz však v roce 1785 po zavedení nucené správy na biskupské statky ustal a Dittersdorf se dostal do permanentních finančních potíží, z nichž se již nevymanil. Navíc musel často pobývat v Jeseníku, kde vykonával funkci hejtmana. V roce 1797 odešel na pozvání barona Ignáce Stillfrieda do Červené Lhoty, kde roku 1799 zemřel. Dům se stal majetkem barona Stillfrieda. Chráněnou památkou byl dům již v meziválečném období. V současné době je v objektu umístěna Základní umělecká škola Javorník. Součástí této památky je rovněž oválný altán umístěný v zahradě domu.
Zříceninu gotického hradu Rychleby naleznete na skalnatém ostrohu vrchu Přilba. Písemné prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů a rozboru lokality byl postaven pravděpodobně na počátku 14. století k ochraně stezky vedoucí z Javorníku do Kladska. Na protější straně údolí jej doplňovalo menší dřevohlinité opevnění dnes zvané Pustý zámek a drobný hrádek předsunutý před vstup do údolí.
Prohlídka pokračuje na ulici Havlíčkovu. Na místa původního, nesjtaršího Javorníku, kde ještě nebylo žádné město ani hrad. Byl jen kostel, pár metrů níže tvrz, několik chalup a snad i název osady Jawirnik. Více o historii.
Po cestě minete zajímavý dům, jehož zachovalý nápis připomíná leccos z bohémské historie dob minulých.
Na cestě mezi Javorníkem a Travnou se nachází nově zrekonstuovaná vápenka. Jedná se o bývalou vrchnostenskou vápenku města Javorník, kterou na jeho pozemcích, v tzv. „městském údolí“ vystavěl v roce 1833 a následně i provozoval na své náklady Josef Meigsner. Josef Meigsner pálil vápno ve vlastní režii zcela jistě až do roku 1847, kdy se dostal do finančních potíží a nestačil splácet dávky z nájmu vápenné pece. Město Javorník převzalo provozování vápenky do vlastní režie prokazatelně roku 1861 Kolem roku 1900 byla výroba vápna prvděpodobně ukončena.
Dalším zastavením naučné stezky je kaple Svatého Antonína, který byl pro své výřečné kázání, po němž i zhýralci zanechávál svého života a káli se, známý zejména v Itálii. Kaple je postavena v neogotickém slohu. Na vnější straně presbytáře je dochována zazděná tabulka s daty vzniku kapličky. Vevnitř se nachází obraz sv. Antonína Paduánského, který nahradil původní obraz – kopii Marii Pomocné od Lukáše Cranacha st., dále socha P. Marie - Matky Boží a sv. Antonína s Ježíškem. Poutě se zde konají v blízkosti svátku sv. Antonína (tedy kolem 13. června). Ve Slezsku hojně uctívaný sv. Antonín Paduánský žil ve 13. století a zemřel v severoitalském městě Padova (odtud Paduánský), byl členem řádu sv. Františka z Assisi (jinak též řád menších bratří - minorité), řádu, který kázal přísnou chudobu a pokoru. Podle legendy chtěl kdysi sv. Antonín kázat ve městě Rimini, ale nenašel žádné posluchače. Obrátil se tedy k rybám, které podle legendy ihned připluly ke břehu a pozorně mu naslouchaly. Takto je často i zobrazován. Nejčastějšími atributy sv. Antonína Paduánského je kniha a lilie, dále ryba, osel a především malý Ježíšek, kterého světec ve františkánském rouchu chová v náručí.
Silnice se dále rozděluje. Cesta vlevo Vás zavede do Zálesí, cesta vpravo vede do Travné.
Opravená kaple při silnici Vás zaujme především kovářskou prací.
Na serverní straně náměstí a v jeho okolí je památkově chráněno několik městských, většinou klasicistních domů z první poloviny 19. století.
Na východní straně náměstí a v jeho okolí je památkově chráněno několik městských, většinou klasicistních domů z první poloviny 19. století.
Kostel Nejsvětější Trojice je po areálu zámku Jánský Vrch druhou nejvýznamnější dominantou města a městské památkové zóny. Jedná se o stavbu s barokním původem podle návrhu stavitele M. J. Kleina v letech 1716 až 1718. Město patřilo pod farní okrsek dnešního hřbitovního kostelíka sv. Kříže v Javorníku-vsi. Měšťané měli až do počátku 18. století k dispozici malý kostelík sv. Valentina. Změna nastala s příchodem faráře Gottfrieda Josefa Lorenze, který se přičinil o stavbu nového kostela a fary. V roce 1715 bylo rozhodnuto o novostavbě. Dne 29. července 1725 byl kostel vysvěcen. Farář Lorenz zemřel v roce 1733 a byl pohřben jako první v kostelní kryptě. Požár města v roce 1825 zničil věž a část střechy a kruchtu s varhanami. Opravy byly provedeny nejprve provizorně, dnešní podobu jim dal v roce 1866 javornický tesařský mistr a stavitel Alois Utner. Za zmínku určitě stojí i Mariánský sloup na náměstí z roku 1723 a klasicistní sousoší sv. Jana Nepomuckého s datem 1812.
Hlavní dominantou Travné je římskokatolický farní kostel Neposkvrněněho početí Panny Marie. Zničhonic vynořiv se, překvapí Vás především svou velikostí.
Hřbitovní kostel Kostel povýšení svatého Kříže v Javorníku je datován do 13. století a je jedinou ukázkou přechodného stylu románsko-gotického na Jesenicku ve své původní podobě. Na malé kněžiště obdélníkového tvaru s křížovou klenbou je připojena lodˇ téhož půdorysu.V Kněžišti jsou na třech konzolách zachována figurální zobrazení lidských hlav. Strop byl dřevěný a pravděpodobně byl pomalován obrazy. Původně byl kostel zasvěcen sv. Kříži, sv. Barboře a sv. Heleně. Je velmi pravděpodobné, že sochy sv. Barbory a sv. Heleny ze zámeckého inventáře pocházejí ze hřbitovního kostela. O osudech vzhledu kostela v následujících stoletích chybí zprávy až do 1651, kdy se o něm ve vizitačním protokolu praví, že byl zděný jen v kněžišti, kdežto strop a střecha byly ze dřeva. Podle podobné zprávy z r. 1666 byla na střeše červeně natřená dřevěná věž se 3 zvony. Hlavní oltář byl oddělen zelenou mřížkou, byl ozdoben tabulovými obrazy a krásnými sochami. Rovněž kazatelna stojící u zdi uprostřed kostela byla pomalována obrazy. Po vystavění nového kostela sloužil kostelík dále jako hřbitovní.
Dvojdům pocházející z konce 19. století, ve výrazném manýristickém slohu, z dnešního pohledu cenný blok dotvářející charakter MPZ.
Mariánský sloup byl postaven na památku obětí morové epidemie, která postihla Javorník v roce 1713. Postaven byl za faráře Godfrieda Josefa Lorenze a financován (zřejmě hlavně) radním a perníkářem Augustinem Benediktem Hauckem. Skulpturu Panny Marie dělal pravděpodobně některý z tehdy četných sochařů usazených v městě Kladsku, o čemž svědčí i použitý kladský pískovec. Stojí volně na náměstí. Sloup ze slezské žuly a skulptura z kladského pískovce: výška celkem asi 6 m. Horní část tvoří skulptura Panny Marie Immaculaty v tradičním ikonografickém pojetí: došlapuje v kontrapostu pravé nohy na půlměsíc, který spočívá na zeměkouli obtočené hadem, na levé ruce nese Ježíška, v pravé drží u pasu žezlo, kolem hlavy má kovovou svatozář posetou hvězdami.
Měšťanský empirový dům asi z roku 1836 s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. Dům byl nově postaven kolem roku 1836 podle plánu javornického zednického mistra Josefa Schwarze. V roce 1945 patřil dům rodině biskupského lesního rady Franze Schustera. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Měšťanský empirový dům z 2. čtvrtiny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny 104 domy. V roce 1945 patřil dům krejčovskému mistrovi Rudolfu Frankemu. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly v Javorníku zničeny 104 domy. Dům patřil kloboučnickému mistrovi Sieglovi, v roce 1945 pekařskému mistrovi Josefu Lindenthalovi. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Měšťanský dům se středověkým jádrem (sklepy). Původně mázhausové typologie s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly v Javorníku zničeny 104 domy. V roce 1945 patřil dům kožešnickému mistrovi Karlu Hoffmannovi. Nyní slouží bydlení, v přízemí je maloobchod.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Součást středověké zástavby města původní historické zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly v Javorníku zničeny 104 domy. Roku 1945 zde bylo železářství, dům patřil Othmaru Knötigovi. V 80. letech 20. stol. byl dům vážně staticky narušen, a proto nebyl obydlen. Roku 1988 povolena modernizace již nehodnotného interiéru. Obnova trvala do roku 1992. Požadavek na zachování členění fasády nebyl dodržen. Nyní obytný dům, v přízemí prodejna.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. Roku 1886 byla provedena přístavba domu podle plánů javornického stavitele A. Utnera. V roce 1945 zde byl obchod Herberta Hankeho. Nyní obytný dům, v přízemí prodejna.
Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století s pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. V roce 1945 patřil dům řeznickému mistrovi Karlu Felkelovi. Celková rekonstrukce včetně obnovy fasády proběhla v roce 1984. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně
Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. V roce 1945 patřil dům Rudolfu Nierlovi a bylo v něm obuvnictví. Při opravě objektu asi v roce 1980 došlo ke zničení původního členění fasády a k odstranění většiny zdobných prvků, byla provedena zcela cizorodá škrábaná omítka.
Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. stoletím starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy. V roce 1843 patřil objekt jistému Heckerovi. Roku 1864 koupilo dům město a zřídilo v něm dvorní špitál. V roce 1945 zde byl obchod Josefa Weisera a v 70. letech 20. století lidová škola umění. Obnova fasády a řešení statiky proběhlo v letech 1994-1995. V současné době jsou v přízemí umístěny tři prodejny, v patře bydlení, jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Původní měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy. V roce 1843 patřil dům Johannu Schrollovi. Velká rekonstrukce domu proběhla podle letopočtu ve štítu v roce 1935. Dům patřil do roku 1945 Josefu Weiserovi, který v něm měl obchod. V současné době je v přízemí umístěna prodejna, v patře bydlení, jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Nyní multifunkční dům.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Nyní multifunkční dům, jeden z řady hodnotných objektů lemujících památkovou zónu. Hodnota tkví v původním objemu a tvaru domu.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy. V roce 1843 patřil dům Meigoneschovi, který v něm měl obchod se zbožím. Roku 1932 proběhla patrně větší oprava, ke které se vyjadřovat Památkový úřad v Brně. Již před rokem 1945 zde byla městská spořitelna. V současně době zde sídlí Česká spořitelna, zbytek budovy je využíván k bydlení. Jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy. V roce 1843 patřil dům jistému Hankemu a 1945 zemědělci Richardu Straussovi. Kolem roku 1966 proběhla rekonstrukce, při které byla mimo jiné nevhodně upravena fasáda. V současné době je dům ve vlastnictví obce a využíván je k administrativním účelům.
Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy. V roce 1843 patřil dům rodině Oehlové a 1945 obchodníkovi Herbertu Pohlovi. Úprava parteru a nové fasády proběhla v roce 1999. Nyní je zde v přízemí prodejna potravin, zbylá část je využívána k bydlení. Jedná se o jeden z řady hodnotných objektů lemujících památkovou zónu.
Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy. V roce 1843 byl v domě Girokschův hostinec a v roce 1945 Raiffeisenkasse. Koncem 60. let 20 století bylo při výměně oken narušeno členění fasády (otlučeny šambrány a další architektonické prvky). V současné době jsou v přízemí umístěny prodejny, v patře bydlení, jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.
Pozdně barokní měšťanský dům z konce 18. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576 a 1603. Pozdně barokně přestavěný dům (patrně na samém konci 18. století), byl částečně poškozen i při požáru v roce 1825, jeho štítová stěna však zůstala zachována. Patřil tehdy městskému mlynáři Ignazi Miltschűtzkimu. Roku 1908 byla provedena přístavba podle projektu stavitele H. Utnera. V roce 1945 patřil G. Miltschűtzkimu a cukráři J. Bősemu. V letech 1987 a 1996 byla provedena obnova fasády a 1993 proběhla adaptace podkroví na byty.
Centrum náměstí lemovaném klasicistními měšťanskými domy a radnicí Budova radnicí v psoudomanýristickém slohu tvoří parčík s posezením a kašnou.
Kaple s křížovou cestou byla postavena v roce 1851. Jedná se o poutní místo. Procesí věřících přicházela z širokého okolí a z obou stran státní hranice.
Budova radnice postavená po roce 1726 v psoudomanýristickém slohu. Je součástí městské památkévé zóny a urbanistický významně celý prostor dotváří.
Typická vila z 19. století v palladiovsko-manýristickém slohu. Z dnešního pohledu cenná. Je součástí okolí MPZ, urbanistický významně celý prostor dotváří. Objekt slouží nyní jako předškolní zařízení.
Po nášvtěvě zámku na Jánském Vrchu doporučujeme pokračovat na romantickou prohlídku zámeckým parkem spojenou s poučnou botanickou prohlídku.
Nad městem stojí dominanta města - zámek Jánský vrch. Joseph von Eichendorff - německý romantický básník o něm napsal: Jánský vrch je úchvatné místo. Je to prastarý mocný zámek na vysoké hoře, na jejím úpatí se malebně rozkládá město Javorník. .... Z jedné strany je pohled na sklály a lesní prolákliny, z druhé nezměrný výhled na polovici Slezska.