Jan Hus. V roce 1954 vzniká snímek JAN HUS v režii Otakara Vávry jako první část Husitské trilogie, velkoryse pojatého filmového projektu, který byl silně ovlivněn dobovou ideologizací historie. Dalšími pokračováními byly filmy JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM.
Letní snímek režiséra Jana Kačera z roku 1970 o čtyřech mladých lidech a jejich trampotách s láskou se odehrává v bechyňských zákoutích. Jako hlavní hrdiny vybral Jan Kačer dceru kritika Sergeje Machonina Lenku, zpěvačku Semaforu Milušku Voborníkovou, zpěváka Viktora Sodomu (mimo jiné absolvent SUPŠ v Bechyni) a Ivana Vyskočila. Ve filmu můžeme spatřit záběry z bechyňských schodů, čtvrti Zářečí, řeky Lužnice či romantické skalní masívy v Židově strouze. Hned v úvodu je například vidět železniční trať Bechyně - Tábor.geotr
Další snímek, který se z části natáčel v Bechyni nás zavede do zámeckého parku, kde pod režijním dohledem Zdeňka Trošky vznikla filmová komedie Kameňák. Směr dalšího putování za filmováním v Bechyni je ke schodům v Klášterní ulici.
Jsme u cíle našeho putování za jihočeským filmováním. Lávka nad soutokem Lužnice a Židovy strouhy. Na začátku sedmdesátých let minulého století vznikl populární dětský film režiséra Josefa Pinkavy Metráček. Ačkoliv se děj filmu odehrává na severu Moravy do snímku se dostaly i záběry z Jižních Čech a to právě záběry romantické scenérie Židovy strouhy a Lužnice.
Ryba na suchu. Pokud má někdo zájem vidět, jak vypadala Bechyně na konci tzv. první republiky a v době protektorátu může si pustit komedii z roku 1942 od režiséra Vladimíra Slavínského Ryba na suchu o svérázném převozníkovi v podání Vlasty Buriana. Tento film se v Bechyni natáčl na několika místech, právě jedním z těchto míst je budova pošty, dříve také Městská spořitelna. Ve filmu je možné vidět též záběry Klášterní ulice, čtvrťi Plechamr, břehu Lužnice či bechyňského mostu. Snadno identifikovatelné jsou též záběry několika místních hostinců, nejen místní lidé poznávají fasádu restaurace Protivínka, bývalého pohostinství U Šašků nebo penziónu U Pichlů.
Naše trasa se kříží se stezkou podél Lužnice.
Bývalá strážní věž, která umožňovala dokonalý přehled o provozu na řece Lužnici je tradičně zvaná jako hláska, nebo tzv. katovna.
Bechyňská ferrata je těžká cvičná zajištěná cesta, z velké části vedená ve vodorovném, převislém traverzu. Je unikátní v tom, že má lanový mostek (první u nás). Má dobře uchycené ocelové lano a téměř po celé délce umělé stupy. Skoro celá trasa je převislá a obsahuje jen několik odpočinkových míst.
Na protějším břehu Lužnice můžeme spatřit visutou lávku.
Poslední vyhlídka nazvaná po Jiřím Guthu-Jarkovském, poskytuje výhled na bechyňský zámek, Zářečí, bechyňské schody a klášter.
Za mostem zahnete doprava a po cca 100 m dojdete k první vyhlídce, která nese jméno prvního předsedy Klubu českých turistů Vojty Náprstka. Zde máte krásný výhled na most, údolí řeky Lužnice a křižíkovu vilovou čtvrť.
2. vyhlídkové plošině pojmenované po architektu Vratislavu Pasovském. Zde můžete obdivovat Klášter s klášterní zahradou či čtvrť Parkány.
Věž děkanského kostela sv. Matěje. Pětipatrová věž je přistavěna ke kostelu sv. Matěje na severní straně v rohu mezi lodí a presbytářem. Věž je mohutná hranolovitá stavba, vysoká 36 m. V nejvyšší části věže probíhá otevřená galerie, jejíž segmentové arkády spočívají na 16 toskánských sloupcích, jež stojí na hranolovitých postavcích. Mezi podstavci běží kamenné, kuželovité zábradlí. Sloupky i zábradlí jsou ze žuly. Venkovní plochy hranolovitých podstavců jsou ozdobeny různými znaky a nápisy z části jsou již k nerozeznání. Barokní cibulová a plechem pobitá věžní helmice pocházela z let 1741- 43, v roce 1993 byla homole kompletně zrekonstruována. V letních měsících je pro návštěvníky otevřená vyhlídka z věže i původní světnička věžníka - hlásného, který musel střežit úrodu obilí až do sklizně. Pokud chceme vystoupit k ochozu a pokochat se krásným výhledem na Bechyni a okolí musíme zdolat 102 schodů.
Zlatí úhoři. Snímek podle knihy Oty Pavla z roku 1979 od režiséra Karla Kachyni se z části natáčl na jihu Čech. Je všeobecně známo, že Ota Pavel miloval středočeskou Berounku a přesto si ve snímku "zahrála" i Lužnice. Filmařům se do záběru hodil také most v Zářečí, tyto záběry dnes mají dokumentární hodnotu, zachycují most v původní podobě, v roce 2002 ho zničila povodeň, proto dnes už je v novém modernějším kabátu.
Řeka Lužnice protékající městem dává Behyni nezaměnitelný charakter. Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku "rychlejší vody" od Tábora k Bechyni.