Jan Hus. V roce 1954 vzniká snímek JAN HUS v režii Otakara Vávry jako první část Husitské trilogie, velkoryse pojatého filmového projektu, který byl silně ovlivněn dobovou ideologizací historie. Dalšími pokračováními byly filmy JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM.
Letní snímek režiséra Jana Kačera z roku 1970 o čtyřech mladých lidech a jejich trampotách s láskou se odehrává v bechyňských zákoutích. Jako hlavní hrdiny vybral Jan Kačer dceru kritika Sergeje Machonina Lenku, zpěvačku Semaforu Milušku Voborníkovou, zpěváka Viktora Sodomu (mimo jiné absolvent SUPŠ v Bechyni) a Ivana Vyskočila. Ve filmu můžeme spatřit záběry z bechyňských schodů, čtvrti Zářečí, řeky Lužnice či romantické skalní masívy v Židově strouze. Hned v úvodu je například vidět železniční trať Bechyně - Tábor.geotr
Další snímek, který se z části natáčel v Bechyni nás zavede do zámeckého parku, kde pod režijním dohledem Zdeňka Trošky vznikla filmová komedie Kameňák. Směr dalšího putování za filmováním v Bechyni je ke schodům v Klášterní ulici.
Jsme u cíle našeho putování za jihočeským filmováním. Lávka nad soutokem Lužnice a Židovy strouhy. Na začátku sedmdesátých let minulého století vznikl populární dětský film režiséra Josefa Pinkavy Metráček. Ačkoliv se děj filmu odehrává na severu Moravy do snímku se dostaly i záběry z Jižních Čech a to právě záběry romantické scenérie Židovy strouhy a Lužnice.
Ryba na suchu. Pokud má někdo zájem vidět, jak vypadala Bechyně na konci tzv. první republiky a v době protektorátu může si pustit komedii z roku 1942 od režiséra Vladimíra Slavínského Ryba na suchu o svérázném převozníkovi v podání Vlasty Buriana. Tento film se v Bechyni natáčl na několika místech, právě jedním z těchto míst je budova pošty, dříve také Městská spořitelna. Ve filmu je možné vidět též záběry Klášterní ulice, čtvrťi Plechamr, břehu Lužnice či bechyňského mostu. Snadno identifikovatelné jsou též záběry několika místních hostinců, nejen místní lidé poznávají fasádu restaurace Protivínka, bývalého pohostinství U Šašků nebo penziónu U Pichlů.
Zlatí úhoři. Snímek podle knihy Oty Pavla z roku 1979 od režiséra Karla Kachyni se z části natáčl na jihu Čech. Je všeobecně známo, že Ota Pavel miloval středočeskou Berounku a přesto si ve snímku "zahrála" i Lužnice. Filmařům se do záběru hodil také most v Zářečí, tyto záběry dnes mají dokumentární hodnotu, zachycují most v původní podobě, v roce 2002 ho zničila povodeň, proto dnes už je v novém modernějším kabátu.