Všechna místa - Bechyně

Alšova jihočeská galerie

Alšova jihočeská galerie. V budovách původně zámeckého pivovaru sídlí expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie.

AutoGarage

Barokní dům neznámý

Barokní dům č.p. 18

Měšťanský dům v horní části náměstí na rohu Valtrovy ulice. Spolu s domem č. 13 patří k nejvýznamnějším stavebním památkám českého venkova z doby baroka. Bohatě členěný dvoupatrový štít je od přízemí oddělen profilovanou římsou. Jádro domu je renesanční, přestavba s průčelím z druhé poloviny 18. století. Renesanční jsou křížové klenby s hřebínky zadních prostorů. Objekt míval loubí, které bylo zrušeno ve druhé polovině 19. století. V zadním traktu domu se našlo množství keramických střepů užitných nádob i kachlů-pravděpodobně zde byla keramická dílna a hrnčířství. V průběhu 19. a do poloviny 20 stol dům patřil ortodoxním židovským obchodníkům, kteří zde pálili alkohol.

Barokní dům č.p. 37

Dům č.p. 37 s barokními ( tzv. Burdovými štíty). Zkus rozluštit nápis na domě.

Bechyně

Jihočeské město Bechyně leží v malebné lesnaté krajině na soutoku řeky Lužnice a říčky Smutné, cca 20 km od Tábora. Bechyně byla založena Janem Lucemburským kolem roku 1323, nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové, na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele. Nyní má asi 6 000 obyvatel a je proslulá zejména lázeňstvím a výrobou keramiky.

Bechyňská duha

V letech 1926 - 1928 vznikla v Bechyni pozoruhodná technická stavba, nejvyšší železobetonová konstrukce v tehdejší Československé republice podle projektu Eduarda Viktory. Most nazývaný Bechyňská duha slouží silniční i železniční dopravě. Trochu něco z technických dat: Délka mostní vozovky je přes 200 m , rozpětí oblouku 90 m, výška mostu nad hladinou řeky Lužnice 52 m. V roce 2014 byl most prohlášen národní kulturní památkou.

Bechyňské schody

Bechyňské schody. Procvič svoje nohy a spočítej schody...

Boží muka svaté Anny

Žulový sloupek ze 17. století byl postaven přímo do skály. Muka nechal postavit Adalbert Holušický, patrně syn Ondřeje Holušického na panství Adama ze Šternberka. Toskánský sloupek je zakončen kapličkou se čtyřmi výklenky. Celý sloupek je zakončen dvourameným křížkem s volutami u kořene. Na dobových fotografiích (1935) vidíme v jedné z nik obrázek Panny marie s Ježíškem. Dnes je obrázek nahrazen podobou sv. Anny v keramickém provedení místního keramika Milana Voborského.

Budova restaurace Protivínská

Dům č. p. 11 slouží dnes jako restaurace Protivínka. Starobylá budova renesančního klasicismu s jedinečnými klenbami. V minulosti tu býval pivovar, neboť město mělo právo várečné. Roku 1560 zde založen a vystavěn městský pivovar. Střecha do roku 1866 bývala kryta šindelem a věžičkou, v níž visíval zvonek – ten je nyní v keramické škole – kterým se svolávali obecní starší k poradám. Přízemní místnost výčepní byla o nyní zazděné podloubí mělčí, za to ale do průjezdu širší, jak znáti na klenbě. Přední místnost určena byla pro všeobecnou návštěvu, tak zvaný „mázhaus“; za touto druhá světnice menší s jedním oknem do sousedního dvora a měla ozdobnější klenbu, jak znáti dodnes, a vchod z průjezdu vedle schodů; do této scházívali se městští i panští hodnostáři. Budova je dochovaným historickým organismem z první poloviny 16. století. Pozoruhodné jsou klenby ve středním příčném traktu. Klenby předních traktů byly patrně vloženy dodatečně v renesanci a baroku. V zadním dnes zbouraném traktu byla tělocvična TJ Sokol, která sloužila až do roku 1965 rovněž jako divadelní a kinosál. Loubí do náměstí existovalo ještě v první polovině minulého století. V roce 1902 bylo přebudováno hlavní průčelí. Z této doby je i sgrafitová výzdoba fasády podle projektu J.Sedláčka. Další úpravy následovaly v letech 1908,1920,1928 a 1970. Dnes se nachází v budově restaurace Protivínka.

Budova restaurace u Pichlů

Restaurace U Pichlů č. p. 141 je to dům s barokním štítem, typicky bechyňským, v podobě zaoblené tympanony. Kolem oken v podkroví z fasády vystupují stylizované podpěry pilastrů. Původně barokní dům byl klasicistně přestavěn v roce 1800. Další stavební úpravy na něm provedl bechyňský stavitel Karel Klíma v roce 1896 a v roce 1990-1991 provedena rekonstrukce podle návrhu táborského architekta Šimečka. 25. 9. 1741 se zde narodil skladatel období klasicismu, houslový virtuos, pedagog, muzikant Václav Pichl. Byl starším současníkem Mozarta. Právě on opatřil Mozartovu Kouzelnou flétnu českým textem. Zkomponoval na 700 skladeb, 88 symfonii a další. Působil v Mantově, Miláně ‚ Boloni, Vídni. Byl kapelníkem orchestru císařovny Marie Terezie. Zkomponoval několik písní na české texty. Napsal také životopisy českých muzikantů, které byly zničeny za vpádu Napoleonova vojska do Milána. Zemřel v roce 1805 ve věku 64 let ve Vídni. Na domě byla instalována busta skladatele, dílo akademického sochaře Bohumila Dobiáše st. v tomto domě též míval svou pracovnu prof. Jindřich Schenk, vynikající malíř, oddaný příznivec tohoto města. Prožil tu své mládí, neboť jeho otec byl zaměstnancem zámku.

Budova České spořitelny

Česká spořitelna- Policie ČR, č.p. 4. V roce 1845 zde bydlel starosta města Jiří Happl (1844-1855), barvířský mistr a majitel domu, dal pro obec zhotovit truhlu s českým nápisem a přičinil se i o zřízení 3. třídy obecní školy. V přízemí domu byl židovský obchod nahoře četnická stanice od roku 1850.Je to původně měšťanský dům renesančního původu, přestavba klasicistní. Novodobá úprava v roce 1993 podle projektu ing. arch. Polcarové. V přízemí jsou hodnotné klenuté prostory, průčelí klasicistní. V těchto rozměrech je dům zanesen v katastrální mapě v roce 1828. Dům míval loubí. Přestavbou v klasicismu bylo v první polovině minulého století zřízeno první patro a přistaveno dvorní křídlo.

Bílý zvon

Bílý zvon - č. p. 8 Jednopatrový objekt renesančního původu patří k architektonicky nejhodnotnějším domům ve městě. Renesanční původ dokládá i fragment malby s vyvíjeným ornamentem a maskaronem.Plochu průčelí člení bohatá, malovaná dekorace. Při okrajích průčelí jsou mohutné pilíře s bosáží. Průčelí zdobí po obou stranách postavy jezdce na koni. Ve středu průčelí je umístěn reliéf zvonu s nápisem „1790 U BÍLÍHO ZVONU“ s variací v němčině. Okna jsou zvýrazněna malovanými šambránovými pásy. Příčný trojtrakt s loubím je sklenut renesančními křížovými klenbami s hřebínky a ozdoben jednoduchým červeným renesančním ornamentem. Dům je v celém rozsahu klenut valenou klenbou se styčnými výsečemi a hřebínky. Loubí bylo v průběhu let zrušeno. Rekonstrukce domu s restaurováním fasády byla zahájena v roce 1998. V domě bývalo řeznictví, hospoda u Hermanů. Tento dům je v Bechyni jediný, na kterém se dochovalo domovní znamení. (Domovní znamení jsou nejspíše stejně stará jako města sama. Dříve sloužila pro označení domů namísto čísel popisných, která v naší zemi zavedla Marie Theresie až roku 1770.)

Bývalá vodárna

Bývalá vodárna. - umístit na mapě

Bývalé dolní lázně

Bývalé dolní lázně podle historických pramenů jsou zmiňovány již kolem roku 1324, kdy Oldřich Pluh z Rabštejna, podkoří království českého si založil mimo hradby města lázeń se zahradou a mlýn. Tato stavba sloužila po staletí střídavě jak lázeň, hostinec nebo šenk. Možná i služby krásných lazebnic mimo dosah ctihodných měšťanek není možno vyloučit.

Březnice

Další obcí, která leží na naší trase je obec Březnice. Pokud sledujete cyklotrasu do Týna n. Vltavou jeďte stále dál po trase č. 1098 do další obce Záhoří.

Chráštany

Obec Chrášťany se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 9 km ssz. od Týna nad Vltavou.

Dobšice

Obec Dobšice se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 5 km východně od Týna nad Vltavou. K zajímavostem obce patří statky blatského typu z 19. století, kaplička z roku 1842 či bývalá tvrz, dnes opevněný statek Branovice.

Dolní mlýn v Zářečí

Dolní mlýn v Zářečí.

Dražice

Dražíče je obec ležící v jižních Čechách v okrese České Budějovice (dříve v okrese Písek), zhruba 6 km západně od Bechyně a 10 km ssz. od Týna nad Vltavou.

Dům u Šašků č.p. 23

Starobylá hospoda U Šašků č.p. 23, s Božím okem ve vrcholové tympanoně a pokřivenými zdmi vyvolávala představu života ve starých šencích. Byla hospodou mladé generace, byla místem svobody, odporu a naděje . To vše představoval její majitel Karel Šašek, který za své přesvědčení strávil 5 let v komunistických lágrech. Poslední majitel, Karel Šašek, zde zřídil útulnou vinárničku „Zuzany Vojířové“, kterou navštěvovaly známé osobnosti, např. Jan Werich, Ljuba Hermanová a jiní. Vinárnu zdobila lucerna nad vchodem od Bohumila Dobiáše st. Bylo zde útočiště intelektuálů a studentů.Objekt je přízemní nárožní stavení s hladkými průčelími na rohu náměstí a Libušiny ulice. Hlavnímu průčelí vévodí výrazný patrový štít. Objekt gotického původu byl koncem 18 století přestavěn v klasicismu. Tehdy vzniklo průčelí a byl zaklenut průjezd. Dochované klenby sklepů a interiéru. Při pohledu na dům zaujme především typický bechyňský štít - etážový vykrajovaný štít s římsami. I u tohoto domu, stejně jako u domu sousedního existovalo původně loubí, které bylo zrušeno ve druhé polovině 19. století. Štít domu je jedním z mála dochovaných pozůstatků typického bechyňského architektonického řešení.

Dům č.p. 5 TIC

Dům č. p. 5 - Tourist information. Původní středověký název domu je dům Kobrčovský- Vojtěch Kobrč ujal domek velmi zpustlý roku 1693 za sumu 28 zl.Půdorysný obsah domu je zachycen na katastrální mapě z roku 1828. Dům byl radikálně přestavěn a zvýšen o jedno patro v roce 1901. Dům s klasicizující fasádou z období historizujících slohů je součástí řadové zástavby náměstí. V domě bývala hospoda U Hrůšů, následně u Kadleců- zde se v roce 1942 točil film s Vlastou Burianem „Ryba na suchu“.

Františkánský klášter Bechyně

Místo, kde se nachází dnešní bechyňský klášter, nazýváno také kamenný ostrov, bylo osídleno už dlouho předtím, než se sem nastěhoval řád bratrů františkánů. Z archeologických průzkumů vyplývá, že již cca v 7. století našeho letopočtu bylo osídleno starými Slovany. V prostorách dnešní rajské zahrady bylo při archeologických průzkumech přibližně 1 metr pod povrchem nalezeno ohniště z této doby. Klášterní komplex se zde nachází od konce 13. století, kdy jeho výstavba započala založením původního kostela (1281). Poté stavba pokračovala dostavbou ambitu a o tři roky později (1284) byli na místo povoláni první příslušníci řádu františkánů. Původní klášter byla pravděpodobně roubená budova s kamennou podezdívkou. Komplex byl ale během husitských válek (1422) zničen a vydrancován.

Hodonice

Obec Hodonice leží jihovýchodně od Bechyně na silnici, jež spojuje silnici Tábor a Týn n.Vlt. za pomyslnou hranicí malebných Blat. Vliv této oblasti je však na místní architektuře patrný. Pro svůj výrazněji nenarušený charakter jsou Hodonice navrženy k prohlášení za vesnickou památkovou zónu. Hodnotu tohoto souboru tvoří množství statků, pro jejichž průčelí jsou typické dva zdobené štíty. Chloubou vsi je také kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 19. stol. umístěna na návsi. Vnitřní výzdobu tvoří barokní oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého údajně z let 1730 - 1740.

Hrnčířovský dům č.p. 19

Dům č. p. 19.V 17 stol to by dům Hrnčířovský (dům býval rozsáhlejší a zahrnoval i č.p.18). Byl postaven na místě staršího domu v neorenesančním slohu v roce 1896 podle projektu stavitele Františka Krause. Jeho stěna je ozdobena keramickou mozaikou, nedá se říci nevkusnou, spíše nevhodnou do historické zástavby. Tak trochu vybočuje z klasicistní zástavby náměstí. Stavitel Kraus zastavil při přestavbě pavlač přiléhající k domu. Prostory domu jsou sklenuty plochými neckovými klenbami.

Hvožďany

Hvožďany (německy Hwoschdian) je vesnice, část města Bechyně v okrese Tábor. Nachází se asi 3 km na západ od Bechyně

Jan Hus

Jan Hus. V roce 1954 vzniká snímek JAN HUS v režii Otakara Vávry jako první část Husitské trilogie, velkoryse pojatého filmového projektu, který byl silně ovlivněn dobovou ideologizací historie. Dalšími pokračováními byly filmy JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM.

Jsem nebe

Letní snímek režiséra Jana Kačera z roku 1970 o čtyřech mladých lidech a jejich trampotách s láskou se odehrává v bechyňských zákoutích. Jako hlavní hrdiny vybral Jan Kačer dceru kritika Sergeje Machonina Lenku, zpěvačku Semaforu Milušku Voborníkovou, zpěváka Viktora Sodomu (mimo jiné absolvent SUPŠ v Bechyni) a Ivana Vyskočila. Ve filmu můžeme spatřit záběry z bechyňských schodů, čtvrti Zářečí, řeky Lužnice či romantické skalní masívy v Židově strouze. Hned v úvodu je například vidět železniční trať Bechyně - Tábor.geotr

Kameňák

Další snímek, který se z části natáčel v Bechyni nás zavede do zámeckého parku, kde pod režijním dohledem Zdeňka Trošky vznikla filmová komedie Kameňák. Směr dalšího putování za filmováním v Bechyni je ke schodům v Klášterní ulici.

Kaplička za Zářečskými schody

Ve svahu nad zářečskými schody je umístěna zděná kaplička. Někteří pamětníci tvrdí, že zde vedla pěšinka k Zámku.

Keramická škola Bechyně

Keramická škola Bechyně.

Klášterní zahrada Bechyně

Klášterní zahrady jsou velmi zajímavým a u nás dnes již vzácným dokladem historického vývoje zahradní architektury – po komunistickém vyplenění klášterů v padesátých letech 20. století řada z nich zanikla. Středověký pojem hortus conclusus označoval uzavřenou zahradu, která byla metaforou ráje – byla proto oddělena od okolního hříšného světa zdí, budovou kláštera nebo hradbami. V jejím středu se často nacházel vodní prvek, nejčastěji fontána, tady se také křížily cesty. Součástí klášterní zahrady byla obvykle zahrada lékařská (hortus medicus), mniši ale pěstovali i rostliny užitkové (zeleninu, ovoce) a dokonce i okrasné. Klášterní zahrada plnila samozřejmě také funkci kontemplační, sloužila mnichům k modlitbě a rozjímání.

Koloděj nad Lužnicí

Z Koloděj nad Lužnicí je možné pokračovat po silnici směr Koloměřice - Chrášťany - Dražíč - Hvožďany až do Bechyně. Možná je i varianta po cyklotrase č. 1093 vedoucí kolem řeky Lužnice. Tato trasa je spíše vhodná pro horská, příp. krosová kola. Koloděje nad Lužnicí (německy Kaladey an der Lainsitz) je vesnice, část města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice. Nachází se asi 3 km na sever od Týna nad Vltavou.

Koloměřice

Koloměřice je vesnice, část obce Chrášťany v okrese České Budějovice. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Chrášťan.

Kostel sv. Matěje v Bechyni

Kostel sv. Matěje v Bechyni. Kostel pochází ze 13. století, byl několikrát přestavován, nejvýznamněji v pozdní gotice a počátkem 17 století, kdY byla mj. zvýšena věž, přiléhající k severní stěně kostela. Později byl barokně upraven štít nad presbytářem a věž získala charakteristickou plechovou helmici. Z mobiliáře kostela zaujme cínová křtitelnice z roku 1555 či obraz Klanění tří králů z první čtvrtiny 17. stol., připisovaný holandskému malíři Cornelii de Vos. Kolem kostela se v raném novověku rozkládal hřbitov.

Kostel sv. Michala v Bechyni

Kostel sv. Michala. Hřbitovní kostel před severní městskou hradbou nechal postavit v letech 1667 - 1670 Jan Norbert ze Šternberka. Stavba je historiky architektury ceněna jako jedna z prvních barokních centrál, tedy staveb s centrálním půdorysem s prodlouženou hlavní osou. Po stranách kostela se v hřbitovní zdi nacházejí dva vstupy na přilehlý hřbitov. Na hřbitově, který již od roku 1966 neslouží k pohřbívání, může návštěvník vidět množství zajímavých kamenných náhrobků, upoutá ale především pestrá škála litinových křížů. Své poslední místo odpočinku zde nalezly celé generace občanů města i okolí. Mezi nimi najde návštěvník např. hrob předčasně zemřelého nadějného grafika Rudolfa Krajce či sestry Karla Havlíčka Borovského.

Kozí plácek

K dalším zajímavostem města patří i severozápadně od náměstí se nacházející tzv. "Kozí plácek", který si dodnes zachoval nezaměnitelný ráz "staré Bechyně".

Křižíkova vilová čtvrť

Křižíkova vilová čtvrť.

Křižíkovy vlakové soupravy

21. června 1903 se konalo slavnostní zahájení provozu první elektrifikované železnice na území Rakouska - Uherska u jehož zrodu stál "český Edison" František Křižík. Trať s netypickým poloměrem zatáček i výraznějším sklonem terénu původně končila před Bechyní na starém nádraží, po dokončení železobetonového mostu přes Lužnici v roce 1928 byla prodloužena až do města. V turistické sezóně bývají na trati Tábor - Bechyně pořádány nastalgické jízdy původní Křižíkovy vlakové soupravy.

Libušina ulice

Libušina ulice dnes.

Lázeňské schody

Schody k lázeňskému komplexu do ulice Lázeňské. Byly to schody krásné, prostorné, moderní, prostě práce vynikajícího urbanisty architekta františka Vahaly, autora celé křižíkovy čtvrti. Vznikly v roce 1932.

Lázeňský dům Božena

Lázeňský dům - secesní vila Božena.

Lázeňský dům Jana

Lázeňský dům Jana. Funkcionalistická stavba od architekta Jana Chomutovského. Stavba nové jídelny započala v letech 1930 - 31. Stavba to byla revoluční, vrchol modernosti v "malé" Bechyni vzbudila velký rozruch. Chomutovský rád stavěl terasy a prostory s výhledem do zeleně a tak z jižní strany jídelny byla otevřená letní terasa pod kaštany. Celá stavba je situována tak, aby vnitřní prostory byly prosvětleny přirozeným světlem. Různými přestavbymi se vzhled budovy změnil, ale stále se najde někdo, komu Jana připomíná Barandovské terrasy v Praze či jejich vzor restaurant Cllif House v san Franciscu.

Lázeňský dům Libuše

Lázeňský dům Libuše. Historie lázeňské péče v Bechyni sahá hluboko do historie. První zmínky o péči o tělesné zdraví se datují snad již od období středověku. konkrétnější údaje se objevují až v 17. století. Roku 1727 provedl lékárník Frey z Jindřichova Hradce rozbor vody obou tehdy existujících pramenů - Karlova a Mariánského a doporučil je k pití i koupelím. Prameny bohužel postupně slábly a počátkem 20. století zanikly úplně. První dřevěné lázeňské budovy z 18. století zničil požár v roce 1859, majitel však ihned provedl jejich obnovení. Lázně pak často střídaly majitele, výraznou proměnou a rozšířením prošly na počátku 20. století, kdy jejich majitelem byl lékař Emil Schusswohl a kdy byly vybudovány nové hrázděné domy Šárka a Libuše i secesní vila Božena.

Lázeňský dům Olga

Lázeňský dům Olga. Nový hotelový dům Olga (v projektové dokumentaci pod názvem Helena) se začíná stavět v srpnu r. 2001 a v květnu r. 2003 jsou uvítáni první lázeňští hosté. Změna pojmenování hotelu jménem Olga je na památku maminky majitelů rodiny Krátkých, paní Olgy.

Metráček

Jsme u cíle našeho putování za jihočeským filmováním. Lávka nad soutokem Lužnice a Židovy strouhy. Na začátku sedmdesátých let minulého století vznikl populární dětský film režiséra Josefa Pinkavy Metráček. Ačkoliv se děj filmu odehrává na severu Moravy do snímku se dostaly i záběry z Jižních Čech a to právě záběry romantické scenérie Židovy strouhy a Lužnice.

Most v Zářečí

Muzeum Vladimíra Preclíka

V zámeckém parku je během července a srpna veřejnosti zpřístupněna sýpka, která od roku 1998 slouží jako Muzeum Vladimíra Preclíka. Pozdně gotická budova s překrásnými ukázkami tesařského umění nabízí expozice na ploše cca 1500 metrů čtverečních v 5 podlažích Expozice tvoří přes 100 děl Prof. ak. Sochaře Vladimíra Preclíka instalovaných ve čtyřech podlažích. Vladimír Preclík, byl sochař, malíř a spisovatel, narodil se 23.5. 1929 v Hradci Králové. Od roku 1982 se zabýval intenzivně literaturou. Mimo jiné byl členem českého centra mezinárodního PEN klubu. V roce 1990 byl jmenován vysokoškolským profesorem sochařství a do roku 1997 byl děkanem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Zemřel 3. dubna 2008 v Praze. Expozice Vladimíra Preclíka jsou průřezem jeho téměř padesátiletou tvorbou. Jedinečná ukázka vývoje této přední osobnosti současného českého sochařství nemá v České republice obdoby. V muzeu naleznete: dokumentaci o Vladimírovi Preclíkovi, portréty z cyklu Česká avantgarda (Nezval, Čapek, Werich, Zrzavý ad.), ukázky malířské tvorby sochaře, kovové plastiky z 90. let, soubor dřevěných příběhů v láhvích "Čtyřiapadesát týdnů dobrého roku", komorní dřevěné plastiky a rozměrná díla různých období ("Bojím se létat", "Posel z Helsinek", "Morový sloup" aj.)

Muzeum turistiky

V bývalé židovské synagoze dnes sídlí muzeum turistiky. V muzeu jsou vystaveny předměty a informační panely dokumentující vývoj turistiky v českých zemích i v Evropě. Hlavní část expozice je věnována Klubu českých turistů, její historii, činnosti, objektům a významným osobnostem.

Městské informační centrum Bechyně

Městské informační centrum naleznete v Bechyni na náměstí T.G.Masaryka, v budově Městského muzea. Informační centrum nabízí mimo základních služeb (poskytování informací, prodej map, ...) také prodej vstupenek na kulturní a společenské akce pořádané Kulturním střediskem města Bechyně.

Městské muzeum Bechyně

Klasicistní měšťanský dům s průjezdem do dvora vznikl na místě dvou historických objektů v první čtvrtině 19. století. Průčelí domu je nebarokní se secesními prvky a voluntovými štíty. Roku 1938 daroval tehdejší majitel domu JUDr. Adolf Zahradník tento dům městu za účelem zřízení muzea. Městské muzeum využívá tuto budovu dodnes. V roce 2014 byla dokončena a otevřena nová expozice, ktrá dostala zvláštní ocenění GLORIA MUSAEALIS.

Městský úřad Bechyně

Městský úřad Bechyně. č.p. 2 do roku 1787 známý jako měšťanský dům Lebedovský. S koncem sedmileté války( rok 1763) byl v domě uváděn v pravé přízemní části hostinec, v levé části vojenská strážnice a stáje. Hostinec byl v domě až do roku 1850 a říkali tam „u Sloupu“, do roku 1890 byl do objektu umístěn berní úřad.Jednopatrový objekt s pozdně klasicistním symetrickým průčelím. Budova gotického původu byla radikálně přestavěna v renesanci, kdy byla rozšířena o loubí. Dispozice domu je nápadně podobná Bílému zvonu - č. p. 8. V Dalších přestavbách - barokní a klasicistní - bylo loubí zaklenuto. V dnešním půdorysném rozsahu existovala budova již v roce 1828. Radnice je z hlediska historicko-architektonického jeden z nejzachovalejších objektů ve městě s hodnotnými klenutými prostorami a detaily interiéru. Poslední rekonstrukce v roce 1997 podle projektu dvojice ing. arch Benešové – ing. Černý z roku 1995 zvýraznila architektonickou hodnotu budovy.

Měsťanský dům č.p.12 okresní záložna

Dům č.p. 12 fungoval jako Okresní záložna hospodářská- budova s cenným štítem‚ bohatě členěným pilířovými pilastry a ornamentálními volutami. Měšťanský dům s průjezdem barokního původu, klasicistní přestavba na počátku 19.století místním stavitelem Karlem Klímou. V roce 1928 bylo upraveno průčelí se sgrafity. Výrazným znakem domu je architektonické členění fasády se sgrafity figurálních motivů v prvním patře.

Měsťanský dům č.p.13 bechynňské háky

Roku 1743 probíhá barokní přestavba jednopatrového rohového domu č. p. 13. Štít původně gotického domu byl opatřen visutými sloupky, volutovými výběhy a tímto letopočtem je označen i štít domu. Sklepení i přízemí domu jsou klenutá. V druhé polovině 19.stol. bylo zrušeno u domu loubí do náměstí. Průčelí domu patří mezi nejvýznamnější venkovská řešení domů u nás. Střecha je kryta tradiční bechyňskou krytinou, „bechyňskými háky“.

Měšťanský dům č.p. 7

Měšťanský dům č. p. 7. s historizujícím průčelím byl postaven v letech 1887 a 1889 podle projektu místního stavitele Františka Krause. Stavba nepříznivě působí převýšením vůči okolní zástavbě. V domě bydlel učitel a kronikář Josef Šatra, autor dvoudílné, ručně psané kroniky „ Paměti města Bechyně“. Bydlel zde také malíř Jaroslav Koliha, významný představitel výtvarného umění druhé poloviny 20. století.

Obřadní síň Bechyně dům Walovský

Obřadní síň. č.p. 134, k roku 1787 dům Walovský. Jedná se o jednopatrový nárožní klasicistní objekt z první čtvrtiny 19. století. Nebarokní průčelí z osmdesátých let 19. století je architektonicky členěno okrajovou bosáží, trojúhelníkovými a segmentovými supraportami. K památkovým hodnotám, patří kromě průčelí s architektonicky členěnou fasádou i klenuté prostory části přízemí, průjezdu a sklepa, fabionová stropní zrcadla v prvním patře, vjezdová vrata a vnitřní dveře. V roce 1925 zde byla kancelář Občanské záložny v Táboře, filiálka Bechyně, po adaptaci v roce 1988 zde byla zřízena oddací síň města.

Paarovský dům

Paarovský dům č.p.131 byl k roku 1787 je veden jako dům Tomášovský. Nárožní měšťanský dům vznikl v roce 1904 na místě staršího objektu - vyhlášené hospody paní Simotové, podle projektu Františka Páva a A. Kordy v historizujícím nebarokním slohu. Fasáda je bohatě zdobena štukovými dekoracemi. K hodnotě domu přispívají truhlářské výrobky – vstupní dveře, vnitřní výplně dveří uvnitř. v roce 1836 je v domě zřízena sběrna dopisů pro Tábor,souvislost můžeme hledat ve skutečnosti , že knížecí rod Paarů se výrazně podílel na organizaci rakouského poštovnictví na našem území v 17. - 19. století. Další zajímavostí může být, že v domě bydlel Arnošt Chleborád, řídící učitel, autor knihy „Popis okresu Bechyňského“ (první ucelené dílo o historii o současnosti tohoto města).

Památka na povodně

Na hostinci pod skalou jsou jako vzpomínka na povodeňe v Zářečí zobrazeny úrovně vody posledních povodní v roce 2002 nebo 2013.

Pošta č.p. 147

Dům pošty č.p. 147 zaujme neoklasicistním průčelím s figurálními sgrafity mezi okny prvního patra. Až do roku 1880 jsou zde vedeny dva domy, po tomto roce je majitel polního hospodářství spojuje v jeden. Dům obýval bývalý starosta Bechyně pan Plaňanský, který jej prodal obci a v roce 1924 se v patře otevírá Městská spořitelna, v přízemí je umístněna pošta..

Pštrossova vila

V roce 1939 nechal Ing. arch. Zdeněk Pštross postavit naproti vchodu do klášterní zahrady reprezentativní vilu pro svou manželku Františku. Přestože se především v teoretické rovině věnoval východní antické architektuře, v jeho bechyňském sídle se viditelně odrážejí motivy gotického a renesančního stavitelství - lomený oblouk rámování velkého okna, krakorce, rozšiřující plochu prvního patra, kamenná bosáž přízemí, mohutné zábradlí v horní části budovy, připomínající renesanční arkády, i atika severního průčelí. V dominantní poloze na rohovém opěráku je umístěna pískovcová plastika madony s dítětem jako myšlenkové završení celé stavby.

Restaurace Panská č.p. 54

Retaurace Panská č. p. 54 Hotel Panská - naznačuje společnost, která se zde scházela. Hotel koupil v roce 1931 od J.J. knížete Alfonse Paara, majitele zdejšího velkostatku pan Svoboda a nechal jej přestavět podle návrhu F.Klímy z Tábora. V přízemí byl zřízen místo verandy prostranný sál s tanečním parketem. Byl to na tu dobu moderní, noblesní hotel. Ve velkém sále se scházely místní spolky, konaly se tu hostiny, svatby, taneční zábavy. V letech 1959, 1964 a 2000 proběhly další rekonstrukce hotelu, při poslední byl zbourán taneční sál. Objekt má původní sklepy a krov s křížovou klenbou vaznicové soustavy.Nárožní jednopatrový objekt s dvorními křídly. Průčelí zčásti zachovává prvky historického členění především v podobě obloukem zdvižených říms na straně do náměstí, na této straně zde bylo v minulosti loubí. Při nároží se zachovaly liseny. Původní stavba byla renesanční, následné přestavby v baroku, novodobé přestavby a úpravy v letech 1905, kdy bylo zřízeno I. patro.

Restaurace u Draka

Restaurace U Draka

Ryba na suchu

Ryba na suchu. Pokud má někdo zájem vidět, jak vypadala Bechyně na konci tzv. první republiky a v době protektorátu může si pustit komedii z roku 1942 od režiséra Vladimíra Slavínského Ryba na suchu o svérázném převozníkovi v podání Vlasty Buriana. Tento film se v Bechyni natáčl na několika místech, právě jedním z těchto míst je budova pošty, dříve také Městská spořitelna. Ve filmu je možné vidět též záběry Klášterní ulice, čtvrťi Plechamr, břehu Lužnice či bechyňského mostu. Snadno identifikovatelné jsou též záběry několika místních hostinců, nejen místní lidé poznávají fasádu restaurace Protivínka, bývalého pohostinství U Šašků nebo penziónu U Pichlů.

Smilovice

Smilovice je vesnice v okrese České Budějovice. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Žimutic. Je zde evidováno 51 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 99 obyvatel.

Soukenická ulice

Soukenická ulice.

Soutok Lužnice a Smutné

Na konci 19. století stála na soutoku Lužnice a Smutné dřevěná lávka. Později byla nahrazená pontonovým dřevěným mostem, který v roce 1929 nahradil ocelový most.geot

Stezka podél Lužnice

Naše trasa se kříží se stezkou podél Lužnice.

Strážní věž

Bývalá strážní věž, která umožňovala dokonalý přehled o provozu na řece Lužnici je tradičně zvaná jako hláska, nebo tzv. katovna.

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou (německy Moldauthein) je město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, 28 km severně od Českých Budějovic na řece Vltavě. V roce 2011 zde žilo přes 8 tisíc obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 4 303 ha. Turisticky je velmi zajímavé náměstí s kostelem sv. Jakuba, budova radnice a budova zámku v němž sídlí muzeum. Zde si můžete prohlédnout sbírku vltavínů. V muzeu je také k vidění rozsáhlá výstava loutek tematicky spjatá se slavným loutkářským rodem Kopeckých. Matěj Kopecký zemřel v roce 1847 v místní části (tehdy však samostatné obci) Kolodějích nad Lužnicí a je pohřben na vltavotýnském hřbitově. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V Bedřichových sadech park s přírodním amfiteátrem v podobě Otáčivého hlediště, které je jediné amatérské na světě. Na cyklotrase Bechyně - Týn a zpět přejedeme na cyklotrasu č. 1093, směr Cihelny - Koloděje nad Lužnicí.

Třitim

Ze vsi Třitim budeme pokračovat dále po cyklotrase č.1098. Na křižovatce u Hněvkovic odbočime vpravo směr Břehy - Týn nad Vltavou.Třitim je vesnice, část obce Žimutice v okrese České Budějovice. Nachází se asi 3,5 km na západ od Žimutic. Je zdeevidováno 88 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel. Ze vsi Třitim budeme pokračovat dále po cyklotrase č.1098. Na křižovatce u Hněvkovic odbočit vpravo směr Břehy - Týn nad Vltavou.

Ulice Větrov

Ulice Větrov na ostrohu nad říčkou Smutná.

Via Ferrata

Bechyňská ferrata je těžká cvičná zajištěná cesta, z velké části vedená ve vodorovném, převislém traverzu. Je unikátní v tom, že má lanový mostek (první u nás). Má dobře uchycené ocelové lano a téměř po celé délce umělé stupy. Skoro celá trasa je převislá a obsahuje jen několik odpočinkových míst.

Vila Elektra

Vila Elektra. Kubistická vila byla postavena na samé hraně lužnického údolí v roce 1911 podle projektu arch. Antonína Belady těsně za středověkou městskou branou. Z hojně navštěvovaného příjemného hotelu s terasovitou zahradou, mezi jehož hosty patřil i hudební skladatel Vítězslav Novák, se po znárodnění stal nejprve internátní domov mládeže zdejší keramické školy, později byl objekt využit jako Domov pionýrů a mládeže. Roku 1990 byl dům v restituci navrácen původním majitelům a více jak 10 let chátral. Díky ný¨áročné a citlivé rekonstrukci s využitím veškeré dobové dokumentace bylo vile navráceno původní kouzlo počátku minulého století.

Vila Liduška

Vila Liduška. JUDr. Petr Ciril Nesý, vynikající právník a bechyňský rodák nechal postavit krásnou vilu nad Lužnicí s pohádkovým výhledem a pojmenoval ji po své ženě "Liduška".

Vila Přemyslovka lázně Jupiter

Vila Přemyslovka - lázně JUPITER.

Vila Vlasta

Vila Vlasta a Přemyslovka na Libušině třídě patří k architektonickým památkám z počátku 20. století. Na žádost majitele velké pekárny na Arbesově náměstí v Praze Vendelína Máchy byly v letech 1900 - 1902 projektovány architektem Janem Kotěrou jako secesní letní sídlo. Vila Vlasta představuje Kotěrovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou. O vymoženostech anglického bydlení měl nejvíce přesvědčit interiér vily. Intelektuálním schůzkám měla sloužit především velká knihovna v přízemí Kotěrovy přístavby: rozlehlý, pilíři členěný prostor s krbem ve výklenku. Areál s oběma objekty byl dlouhou dobu využíván jako mateřská školka. Dnes lázeňské a léčebné domy JUPITER.

Vila č.p. 566

geotrips:place_name:

Visutá lávka nad Lužnicí

Na protějším břehu Lužnice můžeme spatřit visutou lávku.

Vyhlídka Jiřího Guth Jarkovského

Poslední vyhlídka nazvaná po Jiřím Guthu-Jarkovském, poskytuje výhled na bechyňský zámek, Zářečí, bechyňské schody a klášter.

Vyhlídka Vojty Náprstka

Za mostem zahnete doprava a po cca 100 m dojdete k první vyhlídce, která nese jméno prvního předsedy Klubu českých turistů Vojty Náprstka. Zde máte krásný výhled na most, údolí řeky Lužnice a křižíkovu vilovou čtvrť.

Vyhlídka Vratislava Pasovského

2. vyhlídkové plošině pojmenované po architektu Vratislavu Pasovském. Zde můžete obdivovat Klášter s klášterní zahradou či čtvrť Parkány.

Výklenek ve skále

Na pravém břehu Lužnice nedaleko kapličky sv. Antonína hledejte výklenek ve skále, najdete zde dva letopočty...zdatní počtáři provedou součet všech objevených čísel.

Větrov

Větrov.

Věž děkanského kostel sv. Matěje v Bechyni

Věž děkanského kostela sv. Matěje. Pětipatrová věž je přistavěna ke kostelu sv. Matěje na severní straně v rohu mezi lodí a presbytářem. Věž je mohutná hranolovitá stavba, vysoká 36 m. V nejvyšší části věže probíhá otevřená galerie, jejíž segmentové arkády spočívají na 16 toskánských sloupcích, jež stojí na hranolovitých postavcích. Mezi podstavci běží kamenné, kuželovité zábradlí. Sloupky i zábradlí jsou ze žuly. Venkovní plochy hranolovitých podstavců jsou ozdobeny různými znaky a nápisy z části jsou již k nerozeznání. Barokní cibulová a plechem pobitá věžní helmice pocházela z let 1741- 43, v roce 1993 byla homole kompletně zrekonstruována. V letních měsících je pro návštěvníky otevřená vyhlídka z věže i původní světnička věžníka - hlásného, který musel střežit úrodu obilí až do sklizně. Pokud chceme vystoupit k ochozu a pokochat se krásným výhledem na Bechyni a okolí musíme zdolat 102 schodů.

Zlatí úhoři

Zlatí úhoři. Snímek podle knihy Oty Pavla z roku 1979 od režiséra Karla Kachyni se z části natáčl na jihu Čech. Je všeobecně známo, že Ota Pavel miloval středočeskou Berounku a přesto si ve snímku "zahrála" i Lužnice. Filmařům se do záběru hodil také most v Zářečí, tyto záběry dnes mají dokumentární hodnotu, zachycují most v původní podobě, v roce 2002 ho zničila povodeň, proto dnes už je v novém modernějším kabátu.

Záhoří

Obec Záhoří.

Základní škola Františka Křižíka

Základní škola Františka Křižíka. Původní budova školy byla postavena na pozemku v Libušině ulici 1896 jako jednopatrová budova. Roku 1922 je rozhodnuto o zvětšení stávající školy, projektem byl pověřen architekt urbanisticky ojedinělé kolonie rodinných domků v Křižíkově vilové čtvrti František Vahala.Škola byla slavnostně otevřena 1928 a od té doby věrně slouží svému poslání.

Zámecká jízdárna Bechyně

Zámecká jízdárna. Roku 1776 byla na předhradí postavena paarovská jízdárna.

Zámek Bechyně

V 16. století nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět původně gotický hrad na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo, reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (14. února 1580) Petr Vok oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti staršího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), avšak Vok nezdědil „pouze“ rožmberské panství, ale i dluhy po bratrovi Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy. Po Šternbercích vlastnil zámek téměř dvě staletí rod Paarů.

Čenkov

Obec Čenkov. Pokud sledujete cyklotrasu do Týna n. Vltavou a pokračute dále směr Smilovice - Dobšice - Třitim.

Čirovský dům č.p. 20

Dům č. p. 20 V 17. stol je veden jako dům Čirovský a obýval jej Jakub Výborský. Činžovní dům z konce 19. století nese znaky historismu a půdorysně odpovídá staršímu stavení, zakreslenému na mapě stabilního katastru z roku 1828. Dochované řešení výstavby kolem roku 1890 v autentickém stavu s fasádami, dispozicí původní domovní chodby a schodištěm krovem vaznicové soustavy a umělecko-řemeslnými prvky interiéru. V domě byl koloniální obchod Františka Souhrady, který byl jedním z prvních a největších prodejců pohlednic města Bechyně. Z dobových pohlednic je též možno dohledat, že z balkónu tohoto domu byla oznamovány důležité politické a společenské zvraty.

Čtvrť Zářečí

Čtvrť Zářečí. Zde jižně pod hradem, byla původně zřízena panská lázeň. Již v 16. století tu bydleli v 10 dřevěných domcích místní řemeslníci - hrnčíři a kamnáři. V roce 1875 zde Paarové založili keramickou továrnu. I dnes zde najdeme keramické dílny. Zářečí zdobí barokní socha sv. jana Nepomuckého od Jiřího Pacáka, umístěna při oblouku silnice v horní části zástavby.

Řeka Lužnice úsek Bechyně

Řeka Lužnice protékající městem dává Behyni nezaměnitelný charakter. Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku "rychlejší vody" od Tábora k Bechyni.

Široká ulice

Široká ulice - židovská ulice s původní synagogou.

Židovský hřbitov Bechyně