Chrám sv. Anny - pozdně renesanční trojlodní kostel z roku 1608, s pozdějšími úpravami.

Ke kostelu patří ohradní zeď s bránou a kaplemi Kristovy korunovace a Olivetské hory s márnicí z 2. poloviny 18. století.

Eliška Petřvaldská dala po smrti své matky v r. 1618 postavit kostel, který zasvětila sv. Anně. Nechala rovněž vystavět nové čtvercové náměstí se zděnými domy.

První kostel stál ve Starém Městě snad již v roce 1350, ale nejspíše byl zničen za husitských válek. Další zprávy o kostele pocházejí z 16. století, byl to kostel evangelický a nejspíše stál na jiném místě než ten dnešní. Díky poskytnuté náboženské svobodě a působení jezuity Johanna Schmiedela se v regionu rozvíjelo katolictví. Jednou z jeho horlivých stoupenkyň byla i Eliška Petřvaldská, která nechala postavit nejdříve dřevěnou faru a poté v letech 1617-18 dnešní kostel. Za předpokládaného stavitele je považován Antonio Thoma, který určitě postavil o rok později místní radnici. Nový kostel měl trojlodní podobu, která byla nahrazena v roce 1689 bočními kruchtami. Ještě dříve však byla postavena kostelní věž.

V roce 1657 začala stavba zvonové věže losinským mistrem Eberhartem. Ta se protáhla až do roku 1662. Dnešní překrásná věžní báň vznikla v letech 1731 až 1732. Kříž na vrcholu věže se dochoval dodnes. Vstupní brána a obě boční kaple byly vystavěny až v 19. století.

Hodiny na věži pocházejí z roku 1907. Ciferníky mají úctyhodný rozměr, jejich průměr je 180 cm. V současné době jsou hodiny řízeny automaticky, dříve však byly mechanické a musely se každý den natahovat.

Interiér kostela Jako v ostatních kostelech, byl i tento doplňován postupně. Nejcennější součástí bylo sousoší Svaté rodiny na oltáři z roku 1669 (sochař Michal Zürn), sousoší se ale nedochovalo a bylo ve 40. letech předminulého století nahrazeno jiným dílem. Součástí oltáře jsou další sošky vrobené většinou v Kladsku a Landeku v Polsku. Zvláště dílo Michaela Klahra je dnes mimořádně ceněno (sochy dvou andělů - světlonošů).

Původní zvony stihla pohroma, kterou zažily i jiné kostelní zvony. Za I. světové války (1916) byly odvezeny na výrobu zbraní do Německa. Největší zvon vážil 751,5 kg. Nové zvony byly pořízeny po válce, ale vydržely pouze do druhé světové války. Až v roce 2000 se do kostela sv. Anny vrátily nové zvony. Dne 17. prosince 2000 byly požehnány olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem a instalovány do věže. Zvon sv. Panna Maria váží 220 kg a zvon sv. Edit Stein váží dokonce 345 kg.