Památky

Památky
Náměstí

Centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Je zvláštností, že toto náměstí je ve tvaru písmene „L“. Nepravidelný tvar náměstí ale nebyl záměr - původně bylo čtvercové. Postupně však byla část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tento tvar. Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovaná podloubí. Radnice byla vystavěna v 16. století, postupně vznikala a rozšiřovala se odkupem jednotlivých domů. K jejím zásadním stavebním úpravám došlo v letech 1851 – 1852. Na náměstí se nachází dvě kašny: starší, která pochází z roku 1699, byla původně zdobena piniovou šiškou. Později byla osazena sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Druhá kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého je z roku 1859. Mariánský sloup v centru náměstí pochází z roku 1694.
Zvonice

Zvonice v Lipníku nad Bečvou je jediná na Moravě, která se dochovala v původní pozdně renesanční podobě. Je to mohutná stavba o půdorysu 10 x 10 metrů, vysoká 24 metrů a nad nejvyšším patrem zdobená arkádami a vykrajovanou atikou. Byla postavena v roce 1609, neboť v roce 1604 nechalo město pořídit nový velký zvon Michal, který vážil přes 5 tun. Při zavěšení na kostelní věž, ale nastaly potíže, zvon rozechvíval kostelní věž a nastala obava, aby se věž i se zvonem nezřítila. Proto se obec rozhodla postavit zvonici. Kamenná pamětní deska udává, že stavba zvonice započala 4. dubna a byla dokončena 12. listopadu, byla tedy postavena ve velice krátké době 222 dní. Na zvonici jsou umístěny sluneční hodiny, znak města a znak Jiřího Bruntálského z Vrbna.
Kostel sv. Jakuba

Farní kostel sv. Jakuba Většího se nachází na nejstarším území města. Kostel sám byl snad původně románskou stavbou, zřejmě kolem roku 1400 byl Lackem z Kravař znovu vystavěn v gotickém stylu. Kostelní věž byla do roku 1596 nižší a místo jehlanu měla zřejmě jednu báň. V tomto roce byla zvýšena a zkrášlena ochozem a měla nad sebou tři báně pokryté mědí. Ve věži byl byt hlásného. Do věže byly do roku 1604 postupně pořízeny tři zvony. Roku 1464 byl pořízen první zvon ke cti svatého Jakuba, patrona chrámu, v roce 1578 zvon Jan, roku 1604 velký zvon Michal. Jeho rozkyv byl tak velký, že narážel do zdi věže, proto byla roku 1609 postavena zvonice a zvony do ní přeneseny. Roku 1613 zachvátil kostel požár, báň a věž spadly na městské hradby. Roku 1633 oheň znovu poškodil i kostel. Po opravě měla věž jen dvě báně a byla kryta šindelem. Roku 1645 chtěl švédský generál věž kostela rozbořit, ale odzboření věže bylo upuštěno. Roku 1658 byl do věže pořízen zvon Vavřinec.
Meditační zahrada

Meditační zahrada nabízí lidem možnost relaxace, klidného spočinutí či zamyšlení. Přiléhá k východní straně presbytáře farního kostela sv. Jakuba. Má tvar nepravidelného pětiúhelníku o celkové výměře asi 3 000 m2. Ze severu ji obepínají snížené městské hradby, z jihu nízká zídka a z východu drátěný plot. Původně zde býval hřbitov. V nedávné době pak sloužila jako veřejný park, v 90. letech 20. století však došlo k jeho uzavření pro veřejnost. Záměr realizovat projekt meditační zahrady vyšel ze vzájemné spolupráce Města Lipník nad Bečvou, občanského sdružení Okrašlovací spolek Lípa a Římskokatolické farnosti Lipník nad Bečvou. V roce 2006 se zde začala budovat meditační zahrada, která je v současné době osázena okrasnými trvalkami, bylinkami a relaxaci nabízí dřevěné lavičky. Je zde umístěno i pódium pro pořádání kulturních akcí.
Hodinový stroj

V dubnu 2012 byl při jarním úklidu hospodářských budov katolické fary nalezen původní hodinový stroj z kostela sv. Jakuba. Jedná se o věžní hodinový stroj s vřetenovým krokem a čtvrťovým bitím, vzácnou kovářskou práci z 1. poloviny 18. století. Stroj byl zřejmě snesen v roce 1947, tehdy byly do kostelní věže nainstalovány nové mechanické hodinové stroje s elektrickým nátahem. Město Lipník nad Bečvou rozhodlo, že vzácný nález bude zrestaurován a zprovozněn, tohoto úkolu se ujal na jaře 2014 opravář hodin Ivan Kopecký. Stroj byl znovu uveden do chodu a vystaven v přízemí městské zvonice. Tuto vzácnou památku si můžete, prohlédnou při prohlídkách města s průvodcem denně mimo pondělí během turistické sezóny od 1. května do 30. září.
Kaple

Kaple sv. Josefa je raně barokní stavba z roku 1695 v sousedství pošty. Byla postavena za působení děkana Jiřího Balšánka jako součást městského špitálu sv. Anežky. Jedná se o jednolodní stavbu, ze severní strany, k ní přiléhá sakristie. Téměř identické řešení její klenby s architekturou kaple sv. Josefa Kalasanského u piaristického kostela, ji řadí do tvůrčího okruhu G. P. Tencally. Vnitřek kaple je vyzdoben freskami čtyř evangelistů sv. Jana, sv. Matouše, sv. Marka a sv. Lukáše. Oltář zdobí obraz Zasnoubení Panny Marie, který v roce 1858 namaloval Ignác Berger. V nadstavci byl obraz sv. Alžběty Durynské, patrně od téhož autora. Tento obraz byl však v nedávné minulosti z kaple ukraden. U paty sloupů jsou původní dřevořezby sv. Jáchyma a sv. Anny. Na kapli se nachází malá věžička zvaná sanktusník.
Městské hradby

Pozůstatky městských hradeb v Lipníku nad Bečvou patří k nejzachovalejším na Moravě. Přestože již v 19. století zanikly městské brány, zachovaly se z opevnění poměrně rozsáhlé úseky obou hradebních zdí s baštami a množstvím pozoruhodných detailů. Hradby jsou viditelné kolem celého historického jádra. Vznikly jako vymezující, uzavírající a obranný systém města. Předpokládá se, že v původní podobě měly charakter opevnění dřevěného, teprve později byly kamenné. V dochované podobě byly vybudovány až za Pernštejnů na konci 15. a v 1. třetině 16. století. Hradby svíraly město ve dvou nepravidelných soustředných kruzích a při výpadních komunikacích se původně nacházely dvě brány - Hranická a Osecká. Délka hradeb byla 1137 m. Vnitřní hradební okruh byl zajištěn v pravidelných intervalech okrouhlými, čtyřbokými nebo mnohoúhelníkovými baštami (původně jich bylo minimálně 13) a kromě toho byl ještě chráněn okruhem vnějším, který byl na vnější straně od svého okolí
Židovské hřbitovy

V Lipníku nad Bečvou se nacházejí v těsném sousedství dva židovské hřbitovy. Původní hřbitov se zřejmě nacházel u synagogy. Protože byl malý, koupili v roce 1567 Židé pozemek pro hřbitov jižně od centra města. Na starém židovském hřbitově je pochováno sedm lipenských rabínů včetně Barucha Teomina Fränkela. Právě jeho tumba z roku 1828 bývala a je doposud hojně navštěvována zbožnými chasidskými židy. V roce 1942 byl hřbitov zničen německým vojskem. Po válce byl upraven na park s dětským a volejbalovým hřištěm. Po roce 1989 se za podpory organizace Agudath Israel Of America a potomků rabína Fränkela z Velké Británie hřbitov dočkal úplné obnovy. Ohradní zeď z lomového kamene byla obnovena přibližně v původní poloze. Hlavní bránu, spojovací branku k novému hřbitovu a novou branku poblíž hrobu rabína Fränkela zdobí kovářské práce uměleckého kováře Jiřího Jurdy. V původní poloze a ve stejné podobě (na základě dochovaných fotografií) byla osazena pískovcová replika tumby rabína Fränkela.
Synagoga

Synagoga byla vystavěna ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století, první písemná zmínka je z roku 1540. Synagoga vznikala zároveň s hradbami, byla přistavěna jako poslední dům v Pernštýnské ulici. Je tak pravděpodobně nejstarší synagogou na Moravě, po Staronové synagoze v Praze druhou nejstarší v České republice. Hlavní sál je zaklenut gotickou síťovou klenbou s cihlovými žebry. Klenba má mimořádnou historickou hodnotu, je vystavěna ve stylu pozdní tzv. vladislavské gotiky. Počátkem 17. století byla synagoga rozšířena, přistavěna byla například ženská galerie s renesanční křížovou klenbou. Tloušťka zdi budovy na severní straně je úctyhodných 170 cm. Synagoga v Lipníku byla mnohokrát přestavována, k rozsáhlým úpravám došlo v 70. letech 19. století. Na začátku okupace byla nacisty vypleněna a poškozena, a poté sloužila jako sklad. V letech 1948 - 50 byla přestavěna na modlitebnu čs. církve husitské – tato adaptace podstatně setřela původní výraz památky,
Piaristický klášter

V místě piaristické koleje stával původně dům Jednoty bratrské. V roce 1634 přišli do města na popud kardinála Dietrichštejna piaristé, kteří postupně tento dům přebudovali do nynější podoby. Při první přestavbě v letech 1637 – 1641 bylo vybudováno 18 mnišských cel a jedna temná. V roce 1673 byla postavena vedlejší školní budova, v letech 1740-1741 rozšířená o další trakt. V objektu byla škola, noviciát, knihovna, oratorium, byty řeholních kleriků i žáků.
Kostel sv. Františka Serafínského

Kostel sv. Františka Serafinského se nachází v těsném sousedství piaristického kláštera a zámku. V místech starého bratrského sboru byl v letech 1590-1593 postaven místní vrchností renesanční bratrský kostel. Lipnickou vrchností byli tehdy Petr Vok z Rožmberka s manželkou Kateřinou z Ludanic. Bratrský kostel byl postaven v goticko-renesančním stylu. Kostel byl vybudován na půdorysu obdélníka s trojbokým presbytářem, sevřeným dvojicí věží. Z původní stavby se dochovala dispozice kostela včetně obvodových zdí kněžiště s opěrnými pilíři, později upravená klenba kněžiště a dvojice věží, z nichž severní je vyzdobena sloupkovými arkádami s balustrádou. Bylo to výjimečné dílo, protože bratrské kostely jinak obecně věže nemívaly. Druhá, jižní věž, nebyla dostavěna do zamýšlené výše. Projektantem této významné budovy byl snad známý stavitel Baltassare Maggi z italského Arogna.
Zámek a zámecký park

Budování zámku v Lipníku započal Hynek st. Bruntálský z Vrbna, který za tímto účelem odkoupil v roce 1596 několik předměstských gruntů v těsném sousedství Bratrského sboru. Protože však záhy zemřel, stavbu zámku realizoval až jeho syn Jiří Bruntálský z Vrbna, a to v roce 1609.
Střešní zahrada

Střešní zahrada vznikla podle projektu stavitele Josefa Zürka originální úpravou terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla zámku – přeměnou v zahradu, propojenou pomocí můstku s bývalým salónkem v jihozápadním nároží zámku. V době svého vzniku byla první střešní zahradou v zemích na sever od Alp. První návrhy této zahrady jsou spojeny právě se stavitelem Zürkem a zahradníkem Ferdinandem Wenzlem. Střechou však zatékalo, takže v roce 1911 bylo rozhodnuto o její celkové výměně. Díky majitelům zámku byla vybudována na tehdejší dobu naprosto progresivní trámová konstrukce ze železobetonu s třívrstvou izolací. Téměř 100 let existence této zahrady bez jakýchkoliv zásadních oprav dokladuje kvalitní řemeslnou poctivost. Až do roku 1945 sloužila střešní zahrada jako okrasná, poté jako užitková. V roce 2006 byla zahrada po dvouleté rekonstrukci uvedena do původního stavu z počátku 20. stol.

Zavři