-
Město Milevsko
MĚSTO MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH.Ve zvlněné krajině středního Povltaví na severu jižních Čech leží malebné městečko Milevsko. Milevsko je nazýváno „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Je přirozeným centrem milevského regionu, který je vzdušnou čarou vzdálen přibližně 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko má staletou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky a disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.
-
Milevsko Náměstí E. Beneše
Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
-
Milevsko Kostel sv. Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.
-
Turistické informační centrum Milevsko
Turistické informační centrum Milevsko, sídlící v přízemí budovy spořitelny, poskytuje komplexní informační servis v oblasti cestovního ruchu regionu Milevsko pro návštěvníky i místní obyvatele a dále zajišťuje propagaci města a celého regionu široké veřejnosti. V současnosti lze říci, že informační centrum poskytuje informace 24 hodin denně, a to prostřednictvím informačnímu kiosku, který je instalován vedle vstupních dveří do infocentra.
-
Muzeum milevských maškar
Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v České republice zaměřující se na dějiny zdejší národopisné tradice - masopustních průvodů. Vstup i pokladna muzea se nachází v informačním centru a převážná část expozice je pak umístěna v prvním patře.
-
Milevsko Nová synagoga
Nová synagoga se nachází ve městě Milevsku v Sokolovské ulici čp. 209, asi 300 metrů od hlavního náměstí. Synagoga byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.
-
Milevsko Klášter Milevsko
Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter byl založen velmožem Jiřím z Milevska pravděpodobně roku 1187, avšak již od roku 1184 probíhaly přípravy na jeho založení. Krátce poté vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. První doložená zmínka o klášteru pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky.
-
Milevsko Milevské muzeum
Milevské muzeum je jedinečným místem, kde se snoubí historie, tradice i současnost. Jedním ze zásadních mezníků v existenci Milevského muzea byl rok 2013, kdy se muzeum přestěhovalo do nově zrekonstruované budovy z roku 1768, která se nachází na druhém nádvoří kláštera. Zde byly vytvořeny nové expozice, které byly slavnostně zpřístupněny dne 1. 6. 2013.
-
Milevsko Hřbitovní kostel sv. Jiljí
Hřbitovní kostel sv. Jiljí patří mezi nemovité kulturní památky ČR. Nachází se v těsné blízkosti milevského kláštera a má v sobě nejstarší zdi v Milevsku. Jako románský tribunový kostel se poprvé připomíná roku 1184, tedy ještě před založením kláštera. Na konci 14. století byl přestavěn a rozšířen. V současnosti kostel tvoří gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem, na západě s románskou zvonicí a na severu s dochovaným románským kvádříkovým zdivem. Severní stěna kostela a zejména krásná románská zvonice dodnes dokládají řemeslnou zručnost našich dávných předků. Chór je zaklenut klenbou „milevského typu“, která je nejstarší tohoto druhu u nás (stala se předlohou pro podobné stavby na území Čech v 15. století, např. pro stavbu kostela sv. Víta v Českém Krumlově). Klenba je vyzdobena malbami a nápisy, které se vztahují k rodu Hodějovských z Hodějova. Loď je plochostropá s replikou kazetového renesančního stropu. Po obvodu lodi se nacházejí patky gotické klenby a krov kostela je rovněž gotický.
-
Milevsko Židovský hřbitov u Milevska
Židovský hřbitov je situován severovýchodně od města Milevska, u bývalé hájovny Židovna, a dnes spadá do katastru městyse Sepekov. Ke hřbitovu vede z Milevska žlutá a zelená značka a z centra města je vzdálen téměř 2 km. Hřbitov byl založen před rokem 1714 (z tohoto roku je zde nejstarší náhrobek) a pohřbívalo se zde až do roku 1942. Toto mystické místo nabádající návštěvníky k tichému zamyšlení nad svou existencí je tvořeno devíti pravidelnými řadami, ve kterých je umístěno asi 200 náhrobků. Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. Dále se zde rovněž zachovala secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka. Hřbitov je volně přístupný.
-
Přeštěnice Selská usedlost čp. 1 v Týnici
Selská usedlost čp. 1 se nachází v horní části obce Týnice při silnici směrem na Přeštěnici a brána této usedlosti je evidována jako nemovitá kulturní památka v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
-
Přeštěnice
Obec Přeštěnice leží přibližně 5 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 568 m. n. m. Jedná se o podhorskou obec a ze zdejšího nejvyššího vrchu zvaného Strážka (610 m. n. m.) je možno za jasného počasí spatřit i šumavské velikány. Ve středověku byla ves součástí rožmberského panství, patřila k hradu Příběnice. V roce 2007 obec získala 3. místo v soutěži Jihočeská vesnice roku. V téže soutěži obec v roce 2010 obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělským subjektem a postoupila do celostátního kola. V současnosti se obec Přeštěnice rozkládá na katastrálním území o ploše 978 ha a pod její správu spadají osady Držkrajov, Mlčkov a Týnice.
-
Božetice
Obec Božetice se rozkládá v mírném údolí při říčce Smutné, přibližně 6 km východně od města Milevska. V okolí vsi se nachází plno lesů, rybníků a říček. Božeticemi protéká říčka Smutná, která se vlévá v Bechyni do Lužnice a je jednou z nejčistších říček v Jihočeském kraji. Název Božetice znamená „ves lidí Božetových nebo je též uváděno Božatových“ a tato historická osobnost je v kronikách zmiňována již v roce 1088. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 1364 ha a pod správu obce spadá osada Radihošť. Mezi významné památky obce patří návesní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1858, pomník padlých vojínů v 1. světové válce či památný strom – lípa velkolistá (na jižním okraji zahrady čp. 30 ve středu obce). Nedaleko od Božetic stojí Kvěchovský mlýn, kde své dětství strávila siamská dvojčata Josefína a Růžena Blažkovy, která vystupovala v zábavných pořadech po celém světě. Obcí prochází cyklotrasa číslo 1153 (Chyšky – Staré Sedlo).Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.bozetice.cz/.
-
Božetice Kaple Nejsvětější Trojice
Kaple Nejsvětější Trojice se nachází na návsi před obecním úřadem a v roce 1858 byla vystavěna z peněz místních občanů.
-
Sepekov
Městys Sepekov leží cca 6 km jihovýchodně od města Milevska. Sepekov je obklopen zemědělskou půdou, lesy a v okolí se zdvíhají tři návrší: na severovýchodě Pokloniště, na jihozápadě Na Vrších a na jihovýchodě Chlum. Jižně od obce se nachází rybník Tovaryš (zvaný též Farka) o rozloze 15 ha a východně od Sepekova se rozprostírá rybník Chobot. Nad tímto rybníkem na vrchu Skalice pravděpodobně kdysi stávala tvrz, neboť se uvádí, že prvními majiteli Sepekova byli páni ze Skalice. V současnosti se Sepekov rozkládá na katastrálním území o ploše 2852 ha a pod správu městyse spadají 2 osady – Líšnice a Zálší.
-
Sepekov Poutní kostel Jména Panny Marie
Poutní kostel Jména Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře u Příbrami, a tak je někdy nazýván „jihočeská Svatá Hora“. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince.
-
Milevsko Rybník Pytlák
Rybník Pytlák, původně nazýván Líšnickým rybníkem, svůj název získal podle okolního lesa Pytle. Jeho rozloha je 4,5 ha a pojme objem 60 000 m3. Rybník je napájen dvěma přítoky, z nichž ten větší vede z rybníka Opršál a menší z Lipeckých rybníků na Hajdě. Toto zásobování vodou však není dostatečné a je závislé na množství srážek. Rybník má v krajině také ekologický význam, neboť představuje útočiště rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, tzv. vodní ekosystém. S výjimkou pláže a hráze se podél břehů nacházejí husté porosty různých druhů rákosin. Dále se zde vyskytují rozličné druhy hmyzu (šídla, vážky a motýlice), vodních ptáků, jako je kachna divoká, labuť velká, volavka popelavá a moták pochop, či obojživelníků (skokan zelený, skokan hnědý, kuňka obecná a ropucha obecná), a občas zde lze také spatřit užovku obojkovou.
-
Milevsko Železniční viadukt Tábor Ražice
Železniční viadukt v Milevsku na trase Tábor - Ražice je technickou památkou z roku 1889. Vzhled viaduktu vychází z antiky a na jeho stavbě se kromě českých dělníků a techniků podíleli i Italové. Viadukt je tvořen šesti oblouky s dvanáctimetrovými klenbami a tři oblouky jsou desetimetrové. Celková délka mostu je 115 metrů a nad hladinou Milevského potoka dosahuje výšky 23 metrů.
-
Milevsko Dům kultury Milevsko
Dům kultury Milevsko je příspěvkovou organizací, která funguje jako centrum kultury ve městě. Organizace vlastní sál s kapacitou 400 míst, který je využíván pro pořádání kulturních a společenských akcí všeho druhu – od divadelních představení, koncertů, přes různé besedy a přednášky až po plesy a konference. Pro akce menšího rozsahu jsou určeny další tři sály, přičemž každý z nich pojme přibližně 100 osob. Dále je v domě kultury k dispozici několik učeben, které slouží k výuce, vzdělávání či školení s různým zaměřením včetně počítačové učebny. Přímo v budově se také nachází restaurace.
-
Milevsko Sokolovna
Sokol byl v Milevsku založen 6. října 1889 a v červnu 1890 měla jednota již 90 členů a 19 dorostenců. Sokolové však pro cvičení neměli vlastní prostory, a tak se stěhovali z místa na místo. První tělocvičnu nalezli v městském pivovaře, poté cvičili v bývalé tkalcovně, v letech 1903 až 1907 v zahradním sále hotelu Jindřicha Vodňanského, následoval opět pivovar a po válečné přestávce pak v roce 1920 opět hotel u Vodňanských. Zde však museli v roce 1923 cvičení zanechat, protože hrozilo zřícení stropu. Výstavba a otevření sokolského domku (1924) a sokolovny (1925) umožnily nejen podstatné rozšíření členské základny sokolské jednoty, ale nabídly prostory i dalším kulturním a osvětovým spolkům. Stavbu provedl místní stavitel František Stupka v létech 1924 - 1925 a místní členové přispěli svou prací.