Milevský čtyřlístek 2

Město Milevsko

MĚSTO MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH.Ve zvlněné krajině středního Povltaví na severu jižních Čech leží malebné městečko Milevsko. Milevsko je nazýváno „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Je přirozeným centrem milevského regionu, který je vzdušnou čarou vzdálen přibližně 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko má staletou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky a disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.

Milevsko Náměstí E. Beneše

Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Milevsko Kostel sv. Bartoloměje

Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.

Turistické informační centrum Milevsko

Turistické informační centrum Milevsko, sídlící v přízemí budovy spořitelny, poskytuje komplexní informační servis v oblasti cestovního ruchu regionu Milevsko pro návštěvníky i místní obyvatele a dále zajišťuje propagaci města a celého regionu široké veřejnosti. V současnosti lze říci, že informační centrum poskytuje informace 24 hodin denně, a to prostřednictvím informačnímu kiosku, který je instalován vedle vstupních dveří do infocentra.

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v České republice zaměřující se na dějiny zdejší národopisné tradice - masopustních průvodů. Vstup i pokladna muzea se nachází v informačním centru a převážná část expozice je pak umístěna v prvním patře.

Milevsko Nová synagoga

Nová synagoga se nachází ve městě Milevsku v Sokolovské ulici čp. 209, asi 300 metrů od hlavního náměstí. Synagoga byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.

Milevsko Klášter Milevsko

Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter byl založen velmožem Jiřím z Milevska pravděpodobně roku 1187, avšak již od roku 1184 probíhaly přípravy na jeho založení. Krátce poté vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. První doložená zmínka o klášteru pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky.

Milevsko Milevské muzeum

Milevské muzeum je jedinečným místem, kde se snoubí historie, tradice i současnost. Jedním ze zásadních mezníků v existenci Milevského muzea byl rok 2013, kdy se muzeum přestěhovalo do nově zrekonstruované budovy z roku 1768, která se nachází na druhém nádvoří kláštera. Zde byly vytvořeny nové expozice, které byly slavnostně zpřístupněny dne 1. 6. 2013.

Milevsko Hřbitovní kostel sv. Jiljí

Hřbitovní kostel sv. Jiljí patří mezi nemovité kulturní památky ČR. Nachází se v těsné blízkosti milevského kláštera a má v sobě nejstarší zdi v Milevsku. Jako románský tribunový kostel se poprvé připomíná roku 1184, tedy ještě před založením kláštera. Na konci 14. století byl přestavěn a rozšířen. V současnosti kostel tvoří gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem, na západě s románskou zvonicí a na severu s dochovaným románským kvádříkovým zdivem. Severní stěna kostela a zejména krásná románská zvonice dodnes dokládají řemeslnou zručnost našich dávných předků. Chór je zaklenut klenbou „milevského typu“, která je nejstarší tohoto druhu u nás (stala se předlohou pro podobné stavby na území Čech v 15. století, např. pro stavbu kostela sv. Víta v Českém Krumlově). Klenba je vyzdobena malbami a nápisy, které se vztahují k rodu Hodějovských z Hodějova. Loď je plochostropá s replikou kazetového renesančního stropu. Po obvodu lodi se nacházejí patky gotické klenby a krov kostela je rovněž gotický.

Milevsko Židovský hřbitov u Milevska

Židovský hřbitov je situován severovýchodně od města Milevska, u bývalé hájovny Židovna, a dnes spadá do katastru městyse Sepekov. Ke hřbitovu vede z Milevska žlutá a zelená značka a z centra města je vzdálen téměř 2 km. Hřbitov byl založen před rokem 1714 (z tohoto roku je zde nejstarší náhrobek) a pohřbívalo se zde až do roku 1942. Toto mystické místo nabádající návštěvníky k tichému zamyšlení nad svou existencí je tvořeno devíti pravidelnými řadami, ve kterých je umístěno asi 200 náhrobků. Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. Dále se zde rovněž zachovala secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka. Hřbitov je volně přístupný.

Přeštěnice Selská usedlost čp. 1 v Týnici

Selská usedlost čp. 1 se nachází v horní části obce Týnice při silnici směrem na Přeštěnici a brána této usedlosti je evidována jako nemovitá kulturní památka v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Přeštěnice

Obec Přeštěnice leží přibližně 5 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 568 m. n. m. Jedná se o podhorskou obec a ze zdejšího nejvyššího vrchu zvaného Strážka (610 m. n. m.) je možno za jasného počasí spatřit i šumavské velikány. Ve středověku byla ves součástí rožmberského panství, patřila k hradu Příběnice. V roce 2007 obec získala 3. místo v soutěži Jihočeská vesnice roku. V téže soutěži obec v roce 2010 obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělským subjektem a postoupila do celostátního kola. V současnosti se obec Přeštěnice rozkládá na katastrálním území o ploše 978 ha a pod její správu spadají osady Držkrajov, Mlčkov a Týnice.

Vlksice

Obec Vlksice se nachází v malebném údolí lemovaném říčkou Smutnou a Dobřemilickým potokem cca 10 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 475 m. n. m. Nejvyšším místem je vrch Zhorce (580 m. n. m.), odkud je krásný výhled na údolí. V katastru obce se nachází i několik rybníků. V současnosti se Vlksice rozkládají na katastrálním území o ploše 837 ha a k obci náleží osady Dobřemilice, Klokočov a Střítež.

Vlksice tvrz

Zachovalá renesanční tvrz v obci Vlksice pochází z 1. poloviny 16. století. Tvrz má strategickou polohu, neboť je situována na vyvýšeném místě ve vsi a z jihovýchodní strany je chráněna rybníkem. Jedná se o jednopatrovou obdélnou stavbu, jejíž místnosti jsou sklenuté původními síťovými klenbami a zachovala se zde i černá kuchyně. Na vnějších zdech tvrze si lze prohlédnout pozůstatky sgrafitové výzdoby. V létě a na podzim jsou zde pořádána divadelní představení, která každoročně přilákají řadu návštěvníků. Není se čemu divit, vždyť prostředí této starobylé tvrze ještě umocňuje děj těchto divadelních her. Tvrz sice není volně přístupná veřejnosti, ale pokud je její majitel pan Jiří Šámalík na tvrzi přítomen, rád zájemce provede i s poutavým výkladem.

Chyšky

Obec Chyšky se nachází 11 km severovýchodně od města Milevska a asi 6 km od Petrovic. Chyšky jsou nejvýše položenou obcí v mikroregionu Milevsko. Název obce pochází ze staročeského výrazu „chýše, chyše, chyš“, kterým se označovala chatrč, domek či dům. Dříve byla obec také nazývána Malá Chýška a Malá Chýše. O vzniku obce se traduje pověst o tom, že se zde rýžovalo zlato, čemuž nasvědčují i rýžovnické sejpy nejspíše středověkého původu na levém břehu Branišovského potoka. Obec je situována na jižních svazích Votické vrchoviny v části Čertova břemene. V současnosti jsou Chyšky přirozeným spádovým a správním centrem, ve kterém obec spravuje ještě dalších 19 osad - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov, Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchýšská Lhota, Radikovy, Ratiboř, Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Zaluží.

Chyšky kostel sv. Prokopa

Jednou z dominant obce Chyšky je kostel, zasvěcený svatému Prokopu, jednomu z českých světců a ochránců české země, patronu horníků. Důvodem zasvěcení byla těžba zlata, která ve středověku probíhala v okolí obce. Tento farní kostel byl založen zřejmě již v 11. století a byl původně vystavěn v románském stylu. Později byl goticky přestavěn a nakonec došlo k jeho úpravě v barokním slohu. Kostel je tvořen lodí dlouhou necelých 16 metrů, presbytářem, ve kterém se zachovalo původní románské klenutí, a mohutnou čtvercovou věží s hodinami a zvonicí. V zahradě fary je zděný altán, v němž sepsal několik svých děl host chyšeckého faráře Bouška spisovatel a buditel Prokop Chocholoušek.

Hrazany

Obec Hrazany se rozkládá na ploše 849 ha v nejsevernější části Jihočeského kraje, asi 4 km východně od obce Kovářov a přibližně 8 km severně od města Milevska. Toto území geograficky spadá do Středočeské pahorkatiny. Ves pravděpodobně získala své jméno buď od toho, že byla postavena na hrazeném (chráněném) místě mezi dvěma zalesněnými vrchy na severu a jihu a mezi mokřinami na východě a západě, nebo podle staročeského vlastního jména Hrzen (či Hrzán). Původ obce Hrazanské sahá až do 10. a zcela určitě do 11. století. V současnosti pod obec Hrazany spadají osady Hrazánky, Dobrošov a Klisinec. Mezi nejvýznamnější památky obce patří kaple sv. Ducha z roku 1926 a přírodní památka Kněz u Hrazan, která je tvořena unikátním balvanovým mořem s rozptýlenými velkými balvany, na nichž se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. V osadě Dobrošov je k vidění kaple sv. Václava z roku 1932, v Hrazánkách kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století a v Klisinci je situována kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1939. Obcí Hrazany prochází cyklotrasa číslo 1154 (Kostelec nad Vltavou – Chyšky – Sedlec-Prčice) a trasa červené turistické značky vedoucí z Milevska do Petrovic.Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.obechrazany.cz.

Hrazany Přírodní památka Kněz u Hrazan

Kněz u Hrazan je přírodní památka, která se nachází v severovýchodní části okresu Písek na rozhraní středních a jižních Čech v nadmořské výšce 576 m. n. m. (cca 10 km od Milevska). Předmětem ochrany je unikátní geologický útvar – balvanové moře s rozptýlenými velkými balvany, na kterých se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. Některé kamenné mísy mají odtokové žlábky a v minulosti sloužily například k pálení kolomazi či k rituálním obřadům. Toto kamenné moře vzniklo zvětráváním žulového masivu a balvany byly vymodelovány větrnou a vodní erozí. Oblast je pokryta smíšeným lesem tvořeným borovicí, bukem, javorem, lípou a břízou. Na území přírodní památky jsou příhodné životní podmínky pro dva silně ohrožené živočišné druhy – slepýše křehkého a ještěrku obecnou. Tato lokalita byla pojmenována podle největšího balvanu (4 x 8 m), který nese místní název Kněz. Kámen Kněz se tyčí nad kamenným mořem na vršku zvaném Březina.

Kovářov

Obec Kovářov leží na samotné hranici Jihočeského kraje, cca 11 km severozápadně od města Milevska a východně od vodní nádrže Orlík. Na řadě míst se nacházejí žulové balvany modelované vodní a větrnou erozí, např. nedaleko Slavoňova je velký balvan, který byl přírodními silami vytvarován do podoby sfingy. V roce 2004 obec Kovářov získala titul Vesnice České republiky roku 2004. V současnosti je Kovářov přirozeným spádovým a správním centrem, ve kterém spravuje dalších 16 osad – Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Lašovice, Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží, Zlučín a Žebrákov.

Kovářov Kostel Všech Svatých

Kostel Všech svatých v obci Kovářov byl postaven v raně gotickém stylu koncem 13. století. Jako farní kostel je připomínán již roku 1356. Koncem 17. století byl zbarokizován a v roce 1712 byl významně upraven, když k němu byla mimo jiné přistavěna věž. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu uzavřenou pětibokým presbytářem s opěráky, zaklenutou jedním polem hrotité klenby. Na jižní straně lodi se zachoval zajímavý gotický pravoúhlý ústupkový portál. Kolem kostela se nachází fungující hřbitov.

Kovářov Zážitkový park Zeměráj

Zážitkový park ZEMĚRÁJ je reálně ztvárněné prostředí české vesnice z období raného středověku. Tento jedinečný přírodní zážitkový park se rozkládá na ploše 9 hektarů v okolí historické usedlosti u obce Kovářov nedaleko Orlické přehrady. K jeho otevření došlo teprve v roce 2013, ale okamžitě si získal oblibu u dětí i dospělých, což dokládá i fakt, že se v roce 2014 stal vítězem celorepublikové soutěže DestinaCZe 2014 o nejlepší turistické atraktivity v ČR v kategorii ZÁŽITEK NA 1000% PRO CELOU RODINU pořádané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism.

Milevsko Kaple sv. Anny ve Dmýšticích

Kaple sv. Anny ve Dmýšticích, v jedné z místních částí města Milevska, je situována na návsi a pochází z roku 1913. Rozhodnutí postavit kapli v obci padlo kvůli tomu, že místní nechtěli docházet pěšky do Milevska na bohoslužby. V květnu roku 1914 byla kaple vysvěcena a hned poté 26. 7. 1914 se zde měla konat slavnostní pouť. V tento den ale vypukla válka se Srbskem a mnozí ve vsi museli narukovat. Na bojišti padlo deset mužů. V roce 1939 byla kaple opravena a nově vymalována p. Oldřichem Pejšou z Milevska. Za II. světové války došlo k zrekvírování zvonu, ale v roce 1960 byl ze sbírky občanů pořízen zvon nový. Poslední generální oprava kaple proběhla v letech 1994 – 1996.

Milevsko Žulové sympozium v parku Bažantnice

Tato přírodní galerie žulových výtvorů se nachází v městském parku Bažantnice, který zde byl zřízen po roce 1880 z iniciativy strahovského opata Zikmunda Antonína Starého na místě někdejší bažantnice ze 17. století (odtud dnešní název parku). Tato umělecká díla byla vytvořena v 90. letech 20. století řadou významných českých i zahraničních umělců při několika ročnících žulového sympozia. Žulová sympozia organizovalo Milevské muzeum a Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku za podpory Ministerstva kultury ČR, města Milevska a sponzorů z řad firem i občanů Milevska. Vlastní práce na objektech probíhaly v kamenické provozovně družstva Jihokámen v Přílepově u Milevska. Umělci při tvorbě využívali především kámen nevhodný ke zpracování v kamenických dílnách, který je jinak odvážen jako odpad. Žula, ze které jsou všechna díla vytvořena, pochází z lomů v okolí Milevska a ze Štěpánovic u Českých Budějovic.

Milevský čtyřlístek 2 - sever