Všechna místa - Region Milevsko

Domů   Menu  
clear text 
  • Seznam všech míst

  • Bernartice

    Městys Bernartice leží přibližně 10 km jižně od města Milevska v mírně zvlněné krajině. Městys je obklopen několika rybníky – severozápadně se nachází rybník Pilný (18 ha), směrem na jih rybník Koloměř a na severním okraji je situován Zámecký rybník. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se v Kosmově kronice píše o Martinovi, knězi Bernartickém. Bernartice byly roce 2002 vyhlášeny jihočeskou Vesnicí roku.

     

  • Bernartice Kostel sv. Martina

    Kostel sv. Martina je ačkoli nenápadnou, tak o to zajímavější trojlodní stavbou s presbytářem ve tvaru pěti stran osmiúhelníku. Sousedí s ním kaple, která původně sloužila jako sakristie. Při barokních úpravách počátkem 18. století byl kostel přestavěn do půdorysu v podobě kříže. Nová sakristie, vystavěná v době barokní přestavby, se k lodi přimyká na její severní straně.

     

  • Bernartice Poutní kostel sv. Rozálie u Borovan

    Poutní kostel sv. Rozálie se nachází mezi obcemi Bernartice a Borovany v údolí lesa Mladého. Tato barokní stavba z konce 17. století patří sice oficiálně k Bernarticím, ale od Borovan je k tomuto poutnímu místu jen pár metrů. Na místě, kde dnes stojí kostelík, byl v roce 1680 založen hřbitov. Tehdy zuřil v Čechách mor, který si vyžádal velké množství obětí a bernartický hřbitov již k pohřbívání nestačil. Tehdy zde jezuité nechali vystavět kapli ke cti sv. Rozálie a sv. Karla Boromejského, kteří byli patrony proti moru. Každoročně v měsíci červenci po sv. Jindřichu se zde koná pouť.

     

  • Bernartice Rozhledna Kupa u Jestřebic

    Rozhledna Kupa stojí na stejnojmenném návrší cca 0,5 km severovýchodně od obce Jestřebice, která je součástí obce Bernartice, ve výšce 503 m. n. m. Stavba rozhledny byla započata v létě 2009 a k jejímu otevření došlo dne 31. 12. 2009 při příležitosti slavnostního Silvestrovského pochodu kolem Bernartic. Rozhledna má dřevěnou trámovou konstrukci, kterou podpírají čtyři kmeny. Tyčí se ve výšce 13 m a je členěna na čtyři patra, z nichž poslední patro ve výšce 10 m je zastřešené lehkou krytinou.

     

  • Borovany

    Obec Borovany je situována u Velkého Borovanského rybníka (15 ha) při Borovanském a Bílinském potoce, cca 3 km jihovýchodně od Bernartic. Obec se rozkládá na ploše 637 ha a od východu je obklopena rozsáhlými lesy s názvem Hemery a Soví, v nichž se nacházejí pozůstatky mohyl z doby bronzové. Podle názoru Augusta Sedláčka název obce vznikl podle borů, které se rozprostíraly kolem staré osady.

     

  • Božetice

    Obec Božetice se rozkládá v mírném údolí při říčce Smutné, přibližně 6 km východně od města Milevska. V okolí vsi se nachází plno lesů, rybníků a říček. Božeticemi protéká říčka Smutná, která se vlévá v Bechyni do Lužnice a je jednou z nejčistších říček v Jihočeském kraji. Název Božetice znamená „ves lidí Božetových nebo je též uváděno Božatových“ a tato historická osobnost je v kronikách zmiňována již v roce 1088. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 1364 ha a pod správu obce spadá osada Radihošť. Mezi významné památky obce patří návesní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1858, pomník padlých vojínů v 1. světové válce či památný strom – lípa velkolistá (na jižním okraji zahrady čp. 30 ve středu obce). Nedaleko od Božetic stojí Kvěchovský mlýn, kde své dětství strávila siamská dvojčata Josefína a Růžena Blažkovy, která vystupovala v zábavných pořadech po celém světě. Obcí prochází cyklotrasa číslo 1153 (Chyšky – Staré Sedlo).Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.bozetice.cz/.

     

  • Božetice Kaple Nejsvětější Trojice

    Kaple Nejsvětější Trojice se nachází na návsi před obecním úřadem a v roce 1858 byla vystavěna z peněz místních občanů.

     

  • Branice

    Obec Branice leží asi 5 km jižně od města Milevska na železniční trati Tábor – Ražice. Severozápadně od vsi se zdvíhá zalesněná výšina Obora, směrem na severovýchod se na Bílinském potoce rozkládá rybník Ostrov (též Ostrovský) a asi 0,5 km západně od obce se nachází Velký a Malý Prachovský rybník. První písemná zmínka o Branici pochází z roku 1306, kdy ves patřila k premonstrátskému dominiu. Podle nálezů ze studny u domu čp. 1 však lze usuzovat, že obec existovala již ve 2. polovině 13. století. V současnosti se obec rozkládá na 506 ha.

     

  • Branice Prohledárium Vejrovského zemanství

    Prohledárium Vejrovského zemanství je netradiční název, pod kterým se skrývá obecní muzeum tří obcí – Branic, Stehlovic a Veselíčka. Muzeum se nachází v kulturním domě v Branicích a lze zde shlédnout expozici věnovanou památce obětem fašismu a komunismu, výstavu k tématu 2. světové války či expozici mapující celé 20. století naší země. Mimo to je možnost navštívit pravidelné salony kresleného humoru s názvem „V obci Branice Vám rozhýbeme bránice“ nebo se něco dozvědět o dějinách Vejrovského zemanství na výstavě nesoucí název „Historie překroucených skutečností“.

     

  • Chyšky

    Obec Chyšky se nachází 11 km severovýchodně od města Milevska a asi 6 km od Petrovic. Chyšky jsou nejvýše položenou obcí v mikroregionu Milevsko. Název obce pochází ze staročeského výrazu „chýše, chyše, chyš“, kterým se označovala chatrč, domek či dům. Dříve byla obec také nazývána Malá Chýška a Malá Chýše. O vzniku obce se traduje pověst o tom, že se zde rýžovalo zlato, čemuž nasvědčují i rýžovnické sejpy nejspíše středověkého původu na levém břehu Branišovského potoka. Obec je situována na jižních svazích Votické vrchoviny v části Čertova břemene. V současnosti jsou Chyšky přirozeným spádovým a správním centrem, ve kterém obec spravuje ještě dalších 19 osad - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov, Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchýšská Lhota, Radikovy, Ratiboř, Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Zaluží.

     

  • Chyšky kostel sv. Prokopa

    Jednou z dominant obce Chyšky je kostel, zasvěcený svatému Prokopu, jednomu z českých světců a ochránců české země, patronu horníků. Důvodem zasvěcení byla těžba zlata, která ve středověku probíhala v okolí obce. Tento farní kostel byl založen zřejmě již v 11. století a byl původně vystavěn v románském stylu. Později byl goticky přestavěn a nakonec došlo k jeho úpravě v barokním slohu. Kostel je tvořen lodí dlouhou necelých 16 metrů, presbytářem, ve kterém se zachovalo původní románské klenutí, a mohutnou čtvercovou věží s hodinami a zvonicí. V zahradě fary je zděný altán, v němž sepsal několik svých děl host chyšeckého faráře Bouška spisovatel a buditel Prokop Chocholoušek.

     

  • Hrazany

    Obec Hrazany se rozkládá na ploše 849 ha v nejsevernější části Jihočeského kraje, asi 4 km východně od obce Kovářov a přibližně 8 km severně od města Milevska. Toto území geograficky spadá do Středočeské pahorkatiny. Ves pravděpodobně získala své jméno buď od toho, že byla postavena na hrazeném (chráněném) místě mezi dvěma zalesněnými vrchy na severu a jihu a mezi mokřinami na východě a západě, nebo podle staročeského vlastního jména Hrzen (či Hrzán). Původ obce Hrazanské sahá až do 10. a zcela určitě do 11. století. V současnosti pod obec Hrazany spadají osady Hrazánky, Dobrošov a Klisinec. Mezi nejvýznamnější památky obce patří kaple sv. Ducha z roku 1926 a přírodní památka Kněz u Hrazan, která je tvořena unikátním balvanovým mořem s rozptýlenými velkými balvany, na nichž se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. V osadě Dobrošov je k vidění kaple sv. Václava z roku 1932, v Hrazánkách kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století a v Klisinci je situována kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1939. Obcí Hrazany prochází cyklotrasa číslo 1154 (Kostelec nad Vltavou – Chyšky – Sedlec-Prčice) a trasa červené turistické značky vedoucí z Milevska do Petrovic.Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.obechrazany.cz.

     

  • Hrazany Přírodní památka Kněz u Hrazan

    Kněz u Hrazan je přírodní památka, která se nachází v severovýchodní části okresu Písek na rozhraní středních a jižních Čech v nadmořské výšce 576 m. n. m. (cca 10 km od Milevska). Předmětem ochrany je unikátní geologický útvar – balvanové moře s rozptýlenými velkými balvany, na kterých se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. Některé kamenné mísy mají odtokové žlábky a v minulosti sloužily například k pálení kolomazi či k rituálním obřadům. Toto kamenné moře vzniklo zvětráváním žulového masivu a balvany byly vymodelovány větrnou a vodní erozí. Oblast je pokryta smíšeným lesem tvořeným borovicí, bukem, javorem, lípou a břízou. Na území přírodní památky jsou příhodné životní podmínky pro dva silně ohrožené živočišné druhy – slepýše křehkého a ještěrku obecnou. Tato lokalita byla pojmenována podle největšího balvanu (4 x 8 m), který nese místní název Kněz. Kámen Kněz se tyčí nad kamenným mořem na vršku zvaném Březina.

     

  • Hrejkovice

    Obec Hrejkovice leží přibližně 6 km západně od města Milevska, po obou stranách silnice č. 19 vedoucí z Tábora do Plzně. Obcí protéká od severu k jihu Hrejkovický potok, který vytéká z Hrejkovického rybníka s plochou 23 ha a ústí do Orlické přehrady poblíž osady Vůsí. Západně od vsi se rozprostírá na 10 ha rybník Jezero. Hrejkovice, původně Graycovice nebo také Reykovice, jsou poprvé zmiňovány ve smlouvě z června roku 1216, kdy je pražský biskup vyměňuje za jiné vsi s Jiřím z Milevska. Jiří si však Hrejkovice neponechal, ale věnoval je právě založenému milevskému klášteru. Oblast Hrejkovic byla nicméně osídlena daleko dříve, jak dokazují nálezy archeologa Pavla Břicháčka, který na návrší nad Hrejkovickým potokem objevil pozdně halštatské či snad raně laténské sídliště. V současnosti má správní území obce výměru 1 339 ha a leží v nadmořské výšce 454 - 546 m. n. m. Do správního území Hrejkovic spadají obce Níkovice, Pechova Lhota a osada Chlumek.

     

  • Jetětice

    Obec Jetětice leží asi 11 km jihozápadně od města Milevska. Východně od obce pramení Jetětický potok, který protéká Jetětickými Samotami a vlévá se do Orlické nádrže. Ze severní strany jsou Jetětice obklopeny rozsáhlými lesy, které jsou velice oblíbeným místem pro houbaře. Za příznivého počasí lze z návrší obce spatřit šumavské velikány. Nálezy pravěké a středověké keramiky v okolí obce dokládají, že obec byla osídlena již v dávných dobách. První zmínka o obci je datována k roku 1251, kdy patřila ke statkům milevského kláštera. V současnosti se obec rozkládá na katastru o rozloze 1375 ha a pod její správu spadají další dvě osady – Červená nad Vltavou a Jetětické Samoty.

     

  • Jetětice Železniční most mezi stanicemi Červená nad Vltavou a Vlastec

    Impozantní železniční most přes řeku Vltavu mezi stanicemi Červená nad Vltavou a Vlastec je tvořen 253 metrů dlouhou ocelovou konstrukcí, která váží přibližně 940 tun a bylo na ní použito téměř 350 tisíc nýtů, pro které byl vyvrtán téměř 1 milión děr. Před napuštěním Orlické přehrady se konstrukce nacházela ve výšce 67 metrů nad hladinou řeky. Do provozu byl most uveden roku 1889 a ve své době patřil ke stavebním pozoruhodnostem tehdejšího Rakouska-Uherska, neboť šlo o vůbec první železniční most u nás, který byl stavěn bez lešení letmou montáží.

     

  • Jickovice

    Obec Jickovice se nachází cca 10 km západně od města Milevska. Jickovice zaujímají plochu o rozloze 1135 ha, z níž jednu třetinu zabírá orná půda a další třetina území je porostlá lesem. Obcí protéká Jickovický potok, jehož celková délka činí 17 km. Mezi největší rybníky, které zásobují vodou tento potok, se řadí Kněžský rybník u Radvánova, Sadnice u Kotýřiny a Silvestr u Kostelce nad Vltavou. Název obce byl původně Vieckovice, značící ves lidí Vieckových. V současnosti spadá pod správu obce osada Varta.

     

  • Kostelec nad Vltavou

    Obec Kostelec nad Vltavou se nachází při silnici Milevsko – Žďákovský most – Lety na pravém břehu řeky Vltavy, asi 13 km severozápadně od města Milevska. Krajina kolem obce se směrem na západ prudce svažuje k vodní nádrži Orlík a zhruba 1,5 km severně od vsi se zase zdvíhá do výšky 490 m. n. m. vrch Hanslovka. Asi 2 km od Kostelce se rozkládá rybník Silvestr a 3 km jižně leží rybník Sobík. Krajina mezi Orlíkem a Zvíkovem bývala nazývána Újezd Vltavský a vlastnili ji čeští králové. Později tyto pozemky získal klášter v Břevnově, jehož řeholníci zde založili farní kostel, kolem něhož postupně vznikla vesnice. V současnosti se Kostelec nad Vltavou rozkládá na katastrálním území o ploše 3281 ha a pod jeho správu spadají další 3 osady – Přílepov, Sobědraž a Zahrádka. Dominantu Kostelce tvoří kostel Narození Panny Marie, který byl pravděpodobně založen mnichy benediktinského kláštera mezi léty 1270 – 1280.

     

  • Kostelec nad Vltavou Kostel Narození Panny Marie

    Kostel Narození Panny Marie je zapsán v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Kostel se nachází na kopci uprostřed Kostelce nad Vltavou, a tak je považován za dominantu obce i okolí. Pravděpodobně byl založen mnichy benediktinského kláštera mezi léty 1270 - 1280. Kostel tvoří románská loď a je vystavěn z lomového kamene v podobě nepravidelného latinského kříže. Věž v západním průčelí je tvořena mohutným hranolem, který zaujímá celou šíři budovy. Roku 1763 byla přistavěna horní patra věže, v 18. století byla přistavěna oratoř a dále došlo k rozšíření lodi a postavení kruchty. Kostel je jednolodní s příčnou lodí. Pětiboký presbytář se nachází v ose se sakristií. Příčná loď a presbytář jsou sklenuty cihlovou křížovou žebrovou klenbou. Za oltářem se dochovaly dvě gotické fresky z doby před rokem 1350. Hlavní oltář je ve stylu rokoka. Před ohradní zdí okolo kostela je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která zřejmě pochází ze sochařské dílny Matyáše Brauna (vytvořena kolem roku 1724).

     

  • Kostelec nad Vltavou Vesnická památková zóna Zahrádka

    Obec Zahrádka byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. VPZ Zahrádka je tvořena zemědělskými usedlostmi čp. 5, 6, 8 a 15, které jsou cennými ukázkami lidové architektury regionu. Stavby pocházejí z poloviny 19. století. Nejvýznamnější je usedlost čp. 6 ve střední části obce. Toto zděné stavení má zdobené průčelí, křídlový štít a ohradní zeď s bránou s nástavcem. Nad bránou je kapličková nika. Vedle se nachází usedlost čp. 5, která je podobně řešena.

     

  • Kovářov

    Obec Kovářov leží na samotné hranici Jihočeského kraje, cca 11 km severozápadně od města Milevska a východně od vodní nádrže Orlík. Na řadě míst se nacházejí žulové balvany modelované vodní a větrnou erozí, např. nedaleko Slavoňova je velký balvan, který byl přírodními silami vytvarován do podoby sfingy. V roce 2004 obec Kovářov získala titul Vesnice České republiky roku 2004. V současnosti je Kovářov přirozeným spádovým a správním centrem, ve kterém spravuje dalších 16 osad – Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Lašovice, Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží, Zlučín a Žebrákov.

     

  • Kovářov Kostel Všech Svatých

    Kostel Všech svatých v obci Kovářov byl postaven v raně gotickém stylu koncem 13. století. Jako farní kostel je připomínán již roku 1356. Koncem 17. století byl zbarokizován a v roce 1712 byl významně upraven, když k němu byla mimo jiné přistavěna věž. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu uzavřenou pětibokým presbytářem s opěráky, zaklenutou jedním polem hrotité klenby. Na jižní straně lodi se zachoval zajímavý gotický pravoúhlý ústupkový portál. Kolem kostela se nachází fungující hřbitov.

     

  • Kovářov Langova rozhledna na Onom Světě

    Langova rozhledna stojí v nadmořské výšce 600 m na místě zvaném Onen Svět, na samotě nad obcí Lašovice na Kovářovsku, poblíž Orlické přehrady. Rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2001 a na jaře roku 2006 byla opravena a nově natřena. Samotná rozhledna dosahuje výšky 15 metrů, má dřevěnou konstrukci a skládá se ze čtyř vyhlídkových pater, z nichž je poslední patro opatřeno dřevěnou stříškou. V přízemí rozhledny se nachází výstavní místnost a v nejvyšším patře lze zažít jedinečné okamžiky v podobě romantické večeře s výhledem na čarokrásnou krajinu při západu slunce. Za denního světla se z vrcholu rozhledny návštěvníkům naskytne nádherný pohled nejen na krajinu kolem Orlické přehrady a Píseckých hor, ale také se mohou pokochat pohledem na elektrárnu Temelín, vrcholky Brd a Šumavy a za příznivého počasí lze dokonce spatřit i Alpy.

     

  • Kovářov Zážitkový park Zeměráj

    Zážitkový park ZEMĚRÁJ je reálně ztvárněné prostředí české vesnice z období raného středověku. Tento jedinečný přírodní zážitkový park se rozkládá na ploše 9 hektarů v okolí historické usedlosti u obce Kovářov nedaleko Orlické přehrady. K jeho otevření došlo teprve v roce 2013, ale okamžitě si získal oblibu u dětí i dospělých, což dokládá i fakt, že se v roce 2014 stal vítězem celorepublikové soutěže DestinaCZe 2014 o nejlepší turistické atraktivity v ČR v kategorii ZÁŽITEK NA 1000% PRO CELOU RODINU pořádané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism.

     

  • Kučeř

    Obec Kučeř se nachází přibližně 10 km západně od města Milevska v nadmořské výšce 432 m. n. m. V současnosti se obec rozkládá na ploše 1095 ha a díky svým rozsáhlým lesům a blízkosti Orlické přehrady je obec v letních měsících vyhledávaným místem pro turisty a milovníky houbaření. Mezi nejvýznamnější památky obce patří novorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1881, která je zadní stěnou připojena k budově bývalé školy a její stěny jsou zdobeny malbami milevského malíře Oldřicha Pejši, dále kamenný kříž z roku 1761 a památný strom nebo spíše keř – jalovec obecný, jehož stáří je odhadováno na 240 let (cca 220 m jihozápadně od obce v lokalitě U Moravců).

     

  • Květov

    Obec Květov se nachází přibližně 7 km jihozápadně od města Milevska na pravém břehu Orlické přehrady. První písemná zmínka o obci je datována roku 1460, kdy byla majetkem milevského kláštera. V současnosti se obec Květov včetně své místní části Vůsí rozkládá na katastrálním území o ploše 1574 ha. Vltavské pobřeží u osady Vůsí je vyhledávaným místem pro koupání a letní rekreaci. V obci je k vidění vesnická památková zóna, která je tvořena třemi staveními jihočeského selského baroka (čp. 2, 3 a 4) a k jejímu vyhlášení došlo v roce 1995.

     

  • Květov Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie

    Severně od obce Květov stojí na návrší osada Svatý Jan. Roku 1567 zde byl na místě původní kaple vystavěn kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie. Jedná se o pozdně gotickou jednolodní stavbu s pětibokým závěrem se sakristií na jižní straně a předsíňkou před západním průčelím, která se nachází v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Na hřbitově u kostela jsou uloženy ostatky ze hřbitova v Červené nad Vltavou, jenž byl zatopen při napouštění Orlické přehrady.

     

  • Květov Vesnická památková zóna Květov

    Vesnická památková zóna byla v obci Květov vyhlášena v roce 1995, a to z toho důvodu, že jsou zde k vidění památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury - tzv. jihočeského selského baroka. Jedná se o usedlost čp. 2, 3 a 4 a všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4 přestála požár bez úhony.

     

  • Křižanov

    Obec Křižanov leží cca 7 km jižně od města Milevska v nadmořské výšce 488 m. n. m. Obec sousedí s katastry obcí Bernartice, Veselíčko, Branice, Okrouhlá a Sepekov. Rozloha katastrálního území je 335 ha, z toho tvoří 10 ha lesy. Asi 1 km severovýchodně od obce se vypíná Vlčí vrch (513m) a směrem na jihovýchod se nad obcí zdvíhá návrší Březí (515 m). Západně od Křižanova za silnicí Milevsko – Bernartice se na břehu Velkého Prachovského rybníka nacházejí samoty Prachov (s bývalým mlýnem) a severně od nich mezi Velkým a Malých Prachovským rybníkem leží samota Libeňák. Ve středověku obec patřila k majetku premonstránského kláštera v Milevsku. Od r. 1431 byla obec spravována zvíkovským panstvím a od 3. čtvrtiny 16. století byli jejími majiteli různé šlechtické rody.

     

  • Milevsko 1. ZŠ T.G Masaryka

    První písemné záznamy o základní škole pocházejí z roku 1879, kdy se přestěhovala do nové budovy čp. 183 - dnešní budovy gymnázia, jež byla postavena v letech 1877 - 1878. V roce 1880 byl otevřen 1. ročník chlapecké měšťanské školy a o 8 let později došlo k rozdělení školy na chlapeckou a dívčí. V této době děvčata chodila pouze do obecné školy a dívčí měšťanská škola byla otevřena až v září 1904. Škola prošla mnohými historickými bouřemi a změnami a teprve na počátku 30. let se podařilo prosadit výstavbu nové školy v dnešní Jeřábkově ulici, která v té době disponovala 24 třídami. Škola byla určena pro obě v té době existující milevské školy - chlapeckou i dívčí.

     

  • Milevsko Budova bývalé občanské záložny

    V místech, kde ulice Masarykova ústí do Husova náměstí, stojí po pravé straně budova bývalé Občanské záložny. V minulosti šlo o nejstarší peněžní ústav v Milevsku i v dalekém okolí. Tato Občanská záložna byla založena významným milevským hejtmanem Vilémem Kremerem spolu s několika vlastenci v roce 1862. Původní průčelí budovy se zachovalo díky opravě z roku 1993.

     

  • Milevsko Budova bývalého okresního úřadu

    Budova bývalého okresního úřadu na rohu Husova náměstí a Masarykovy ulice je dokladem meziválečného architektonického funkcionalismu. Byla postavena na místě starého zájezdního hostince "U bílého koníčka" v letech 1931 – 1932. Dnes budova slouží jako poliklinika.

     

  • Milevsko Bývalá fara čp. 3

    Bývalá fara čp. 3 stojící na východní straně náměstí byla vystavěna roku 1715 na místě, kde v dobách renesance stávala městská lázeň. V letech 1805 - 1852 zde sídlili i milevští děkani. Jedná se o obdélníkovou stavbu s volutovým štítem ukončeným segmentovým tympanonem obráceným do náměstí. Právě díky svému volutovému štítu je považována za typickou stavbu jihočeského baroka. Boční průčelí do dvora je opatřeno dřevěnou pavlačí. Uvnitř domu se nacházejí prostory zaklenuté valenou klenbou.

     

  • Milevsko Bývalá radnice čp. 1

    Bývalá radnice čp. 1 se nachází na východní straně náměstí, při ústí Riegerovy ulice. Jde o jednopatrovou barokní stavbu ze 17. století o 11 okenních osách s "věžičkou" - nástavbou ve hřebeni střechy, která je kryta bání s lucernou zakončenou šindelem krytou cibulí. Pravděpodobně zde v minulosti bývala městská věznice a mučírna. Od roku 1851 zde sídlil okresní soud, později berní úřad a okresní hejtmanství. Jako městská radnice budova fungovala do roku 1901, kdy byla vystavěna nová radnice na západní straně náměstí. Vnitřek budovy byl mnohokrát upravován, v původní podobě se zachovaly pouze prostory klenuté valeně bez žeber v přízemí. V interiéru nástavby nad střechou je dřevěná pavlač. K budově přiléhá bývalý renesanční pivovar. Dnes slouží část budovy komerčním účelům a dále zde sídlí městská knihovna a Galerie M.

     

  • Milevsko Dům kultury Milevsko

    Dům kultury Milevsko je příspěvkovou organizací, která funguje jako centrum kultury ve městě. Organizace vlastní sál s kapacitou 400 míst, který je využíván pro pořádání kulturních a společenských akcí všeho druhu – od divadelních představení, koncertů, přes různé besedy a přednášky až po plesy a konference. Pro akce menšího rozsahu jsou určeny další tři sály, přičemž každý z nich pojme přibližně 100 osob. Dále je v domě kultury k dispozici několik učeben, které slouží k výuce, vzdělávání či školení s různým zaměřením včetně počítačové učebny. Přímo v budově se také nachází restaurace.

     

  • Milevsko Dům Čeňka Holase

    Pseudobarokní vilka čp. 237 v ulici Čeňka Holase nad zdejším autobusovým nádražím, ve které žil v letech 1912 – 1921 folklorista a sběratel lidových písní prof. Čeněk Holas. Profesor Čeněk Holas se narodil 10. února 1855 v Hostíně u Kovářova, některé jiné prameny jako místo narození uvádějí i Zahořany. Studoval na písecké reálce a pak na pražské technice. Zcela v duchu tehdejší české společnosti se nadšeně věnoval i tělocviku, což bylo tehdy v rámci Sokola považováno za projev uvědomělého češství. Podnikl i několik zahraničních cest, především do Ruska, které jej zaujalo z etnografického hlediska natolik, že zde zůstal delší čas a dokonce se naučil i rusky. Po návratu pak od roku 1880 působil jako učitel tělocviku na jedné z pražských středních škol a později na malostranské reálce, kde se roku 1904 stal nakonec profesorem. Po odchodu na odpočinek se přestěhoval do Milevska, kde bydlel od roku 1912 ve zmíněné vilce. Roku 1921 se přestěhoval do Písku, kde poté bydlel v ulici Na spravedlnosti. Zde také 8. února 1939 zemřel a je pochován na lesním hřbitově.

     

  • Milevsko Hřbitovní kostel sv. Jiljí

    Hřbitovní kostel sv. Jiljí patří mezi nemovité kulturní památky ČR. Nachází se v těsné blízkosti milevského kláštera a má v sobě nejstarší zdi v Milevsku. Jako románský tribunový kostel se poprvé připomíná roku 1184, tedy ještě před založením kláštera. Na konci 14. století byl přestavěn a rozšířen. V současnosti kostel tvoří gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem, na západě s románskou zvonicí a na severu s dochovaným románským kvádříkovým zdivem. Severní stěna kostela a zejména krásná románská zvonice dodnes dokládají řemeslnou zručnost našich dávných předků. Chór je zaklenut klenbou „milevského typu“, která je nejstarší tohoto druhu u nás (stala se předlohou pro podobné stavby na území Čech v 15. století, např. pro stavbu kostela sv. Víta v Českém Krumlově). Klenba je vyzdobena malbami a nápisy, které se vztahují k rodu Hodějovských z Hodějova. Loď je plochostropá s replikou kazetového renesančního stropu. Po obvodu lodi se nacházejí patky gotické klenby a krov kostela je rovněž gotický.

     

  • Milevsko Kaple Nejsvětější Trojice

    Zalesněný kopec, místními nazývaný Hůrka, sloužil v minulosti vedle Šibenného vrchu jako popravní místo na Milevsku. Ve středověku to býval holý vrch, kde byly vykonávány popravy, jako bylo stínání mečem, upalování apod. Jako upomínka na tehdejší popravy stojí na Hůrkách kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1847. Jako upomínka na tehdejší popravy stojí na Hůrkách kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1847. Dnes je vrch parkově upraven a nabízí nádhernou vyhlídku na milevský klášter a na krajinu severně od Milevska.

     

  • Milevsko Kaple sv. Anny ve Dmýšticích

    Kaple sv. Anny ve Dmýšticích, v jedné z místních částí města Milevska, je situována na návsi a pochází z roku 1913. Rozhodnutí postavit kapli v obci padlo kvůli tomu, že místní nechtěli docházet pěšky do Milevska na bohoslužby. V květnu roku 1914 byla kaple vysvěcena a hned poté 26. 7. 1914 se zde měla konat slavnostní pouť. V tento den ale vypukla válka se Srbskem a mnozí ve vsi museli narukovat. Na bojišti padlo deset mužů. V roce 1939 byla kaple opravena a nově vymalována p. Oldřichem Pejšou z Milevska. Za II. světové války došlo k zrekvírování zvonu, ale v roce 1960 byl ze sbírky občanů pořízen zvon nový. Poslední generální oprava kaple proběhla v letech 1994 – 1996.

     

  • Milevsko Klášter Milevsko

    Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter byl založen velmožem Jiřím z Milevska pravděpodobně roku 1187, avšak již od roku 1184 probíhaly přípravy na jeho založení. Krátce poté vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. První doložená zmínka o klášteru pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky.

     

  • Milevsko Kostel sv. Bartoloměje

    Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.

     

  • Milevsko Lom Na Vinici

    Okolí Milevska spadá do oblasti středočeského plutonu a je geologicky jednotvárné. Skalní podklad je tvořen žulovými horninami typu Čertova břemene, u kterých je ve struktuře nápadná přítomnost větších vyrostlic živce. Pro tyto horniny je typický vysoký obsah draslíku a hořčíku a patří mezi nejsilnější radioaktivní horniny Českého masivu. Z těchto hornin převládá tmavá porfyrická amfibol-biotitická žula, která se vyskytuje i v lomu Na Vinici. Hornina má v čerstvém stavu namodrale tmavošedou či černošedou barvu. Při zvětrávání získává typickou rezavě hnědou barvu. 20 – 50 % horniny tvoří tmavé nerosty. V lomu je zřetelný styk popsané tmavší variety se světlejší varietou žuly, která převládá v jižní části lomu. Ve střední části lomu se nachází žíla aplitu s turmalínovými slunci na puklinách. Okolí Milevska není bohaté na výskyt nerostných surovin. Tmavé žuly se těží v okolí Kovářova a používají se na výrobu pomníků a stavebního materiálu. V minulosti se zde těžily cihlářské hlíny (cihelna U Louže). Na zvětralinách žuly se v širším okolí Milevska nacházejí hnědé půdy kyselé, které v údolích přecházejí do vlhkých půd oglejených a nivních.

     

  • Milevsko Milevské muzeum

    Milevské muzeum je jedinečným místem, kde se snoubí historie, tradice i současnost. Jedním ze zásadních mezníků v existenci Milevského muzea byl rok 2013, kdy se muzeum přestěhovalo do nově zrekonstruované budovy z roku 1768, která se nachází na druhém nádvoří kláštera. Zde byly vytvořeny nové expozice, které byly slavnostně zpřístupněny dne 1. 6. 2013.

     

  • Milevsko Nová radnice

    Novorenesanční budova Nové radnice vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Nová radnice je vedena na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

     

  • Milevsko Nová synagoga

    Nová synagoga se nachází ve městě Milevsku v Sokolovské ulici čp. 209, asi 300 metrů od hlavního náměstí. Synagoga byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.

     

  • Milevsko Náměstí E. Beneše

    Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

     

  • Milevsko Přírodní památka Dehetník

    Dehetník je přírodní památka ležící 1 km jihovýchodně od jižního okraje města Milevska a 0,9 km severovýchodně od obce Líšnice. K jejímu vyhlášení došlo v roce 1986 za účelem ochrany vlhké louky, na které rostou cenná luční rašeliniště s chráněnými rostlinami, jako je například vachta trojlistá, ostřice přioblá, kozlík dvoudomý, rozrazil štítkovitý či ostřice dvoumužná. Tyto porosty včetně tůní rovněž slouží jako přirozené útočiště řady vzácných obojživelníků, ze kterých lze jmenovat kuňku ohnivou či skokana krátkonohého. Přírodní památka má rozlohu 1,07 ha a kolem ní je ochranné pásmo do vzdálenosti 50 m. V současné době je Dehetník 1x ročně kosen. Tato lokalita je volně dostupná po polní cestě vedoucí z Líšnice do Milevska a naopak a rovněž patří mezi jedno ze zastavení na trase Milevského vyhlídkového okruhu. Pro návštěvníky je zde instalována informační cedule. Dále se zde nachází výklenková kaple z roku 1897 zasvěcená Panně Marii Sepekovské.

     

  • Milevsko Přírodní památka Rybník Boukal

    Rybník Boukal se nachází v katastru obce Něžovice ležící 1 km od obce Zbelítov a 2 km severozápadně od Milevska. Jedná se o lesní rybník s rozsáhlými porosty rákosin a ostřic, který je od roku 1985 klasifikován pod ev. č. 980 jako přírodní památka. Díky výskytu ohroženého druhu kuňky obecné a dalších chráněných druhů fauny a flóry byl rybník Boukal roku 2004 vyhlášen za Evropsky významnou lokalitu. V roce 2011 byla tato přírodní památka rozšířena o nedaleký rybník Slatina (též Zlatina) a přilehlé mokřadní louky, a tak se její rozloha zvětšila z původních 4,61 ha na 8,11 ha. Tyto rybníky jsou vzájemně propojeny potokem - výše položený je Boukal, níže po potoku je situován rybník Slatina. V tomto unikátním ekosystému je zaznamenán výskyt druhově bohaté fauny vodních ptáků, jako je moták pochop či potápka malá, a početné populace několika druhů obojživelníků (kromě kuňky obecné je to například skokan zelený, rosnička zelená či ropucha obecná). K rybníku se lze dostat po silnici mezi Milevskem a Hrejkovicemi. Dále k lokalitě vede několik značených turistických cest (např. červená a žlutá turistická značka), jejichž rozcestí se nachází v blízkosti hráze rybníka, a kolem této lokality rovněž prochází značená naučná stezka.

     

  • Milevsko Rodný dům Jiřího Mařánka

    Jiří Mařánek (12. 1. 1891, Milevsko – 4. 5. 1959, Praha) byl českým prozaikem, autorem groteskních satir a historické prózy. Jeho otec byl okresním hejtmanem a švagr O. Ostrčil hudebním skladatelem. Tento významný milevský rodák krátce studoval medicínu, práva, hudební vědu a estetiku, studia však nedokončil. V letech 1917-1941 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu. V letech 1945-1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací, pak přešel do Čs. státního filmu. Psát začal ve 20. letech groteskní satirické prózy, od 30. let psal historické romány z jihočeského kraje, napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky. Byl rovněž členem Devětsilu. Část svého života přebýval v Českém Krumlově v domě na Parkánu čp. 112, zemřel však v Praze ve věku 68 let. Nejznámějším dílem je trilogie o rodu Rožmberků (Barbar Vok, Romance o Závišovi, Petr Kajícník), dále je autorem libret k operám O. Ostrčila (Honzovo království) a také napsal životopisný román o Bedřichu Smetanovi (Píseň hrdinného života).

     

  • Milevsko Rybník Pytlák

    Rybník Pytlák, původně nazýván Líšnickým rybníkem, svůj název získal podle okolního lesa Pytle. Jeho rozloha je 4,5 ha a pojme objem 60 000 m3. Rybník je napájen dvěma přítoky, z nichž ten větší vede z rybníka Opršál a menší z Lipeckých rybníků na Hajdě. Toto zásobování vodou však není dostatečné a je závislé na množství srážek. Rybník má v krajině také ekologický význam, neboť představuje útočiště rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, tzv. vodní ekosystém. S výjimkou pláže a hráze se podél břehů nacházejí husté porosty různých druhů rákosin. Dále se zde vyskytují rozličné druhy hmyzu (šídla, vážky a motýlice), vodních ptáků, jako je kachna divoká, labuť velká, volavka popelavá a moták pochop, či obojživelníků (skokan zelený, skokan hnědý, kuňka obecná a ropucha obecná), a občas zde lze také spatřit užovku obojkovou.

     

  • Milevsko Smírčí kříž

    Tento kamenný nízký kříž se nachází u domu čp. 1004 v Sokolovské ulici, u komunikace ve směru na klášter. Kříž dříve stával v úrovni cesty, ale v roce 1934 byl na podnět turistického odboru pietně vyvýšen a zasazen do silničního tarasu. Kříž je silně poškozený na obou ramenech i vrcholu. Ke kříži se vztahuje následující pověst. Kříž byl postaven v místech, kde byl zabit jakýsi Ital, který tam posléze strašil a děsil poutníky, jdoucí do kláštera.

     

  • Milevsko Socha Vítězství revoluce 1945 s kašnou

    Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem Vítězství revoluce 1945, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice. Socha je vedena na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

     

  • Milevsko Socha malíře Karla Stehlíka

    Vrchu Hůrka, odkud se otevírá nádherný vyhled na milevský klášter a na krajinu severně od Milevska, vévodí socha akademického malíře Karla Stehlíka (1912 – 1985), který patří mezi významné milevské rodáky. Toto umělecké dílo vytvořil v roce 1987 sochař Mrázek.

     

  • Milevsko Sokolovna

    Sokol byl v Milevsku založen 6. října 1889 a v červnu 1890 měla jednota již 90 členů a 19 dorostenců. Sokolové však pro cvičení neměli vlastní prostory, a tak se stěhovali z místa na místo. První tělocvičnu nalezli v městském pivovaře, poté cvičili v bývalé tkalcovně, v letech 1903 až 1907 v zahradním sále hotelu Jindřicha Vodňanského, následoval opět pivovar a po válečné přestávce pak v roce 1920 opět hotel u Vodňanských. Zde však museli v roce 1923 cvičení zanechat, protože hrozilo zřícení stropu. Výstavba a otevření sokolského domku (1924) a sokolovny (1925) umožnily nejen podstatné rozšíření členské základny sokolské jednoty, ale nabídly prostory i dalším kulturním a osvětovým spolkům. Stavbu provedl místní stavitel František Stupka v létech 1924 - 1925 a místní členové přispěli svou prací.

     

  • Milevsko Soubor secesních vil

    Soubor šesti secesních vil je vedený na Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Vily se nacházejí v ulici Generála Svobody a jedná se o tato čísla popisná - 479, 480, 481, 482, 483 a 484. Tyto zachovalé vily jsou mimořádným a cenným dokladem úrovně bydlení majetnějších vrstev obyvatel mimo hlavní společenská centra země. Vysokou estetickou, umělecko-řemeslnou, ale i stavební a konstrukční stránku realizace těchto vil už jen podtrhuje obrovská urbanistická hodnota v rámci vnitřního plánu Milevska. Tento soubor tak reprezentuje velmi hodnotný a autenticky dochovaný příklad životního stylu i úrovně maloměstského prostředí z období počátku 20. století.

     

  • Milevsko Sportovní areál SPOS Milevsko

    Vznik prvních sportovišť v Milevsku je spjat s počátky organizovaného sportu v regionu. Takovými prvními vlaštovkami mezi sportovišti ve městě byly tenisové kurty v městském parku Bažantnice (vznik v roce 1927) a Sokolovna na Tyršově náměstí, která byla slavnostně otevřena v roce 1925. Město Milevsko dosáhlo největšího rozmachu v budování sportovišť v letech 1953 – 1955, kdy vznikl fotbalový stadion a v letech 1972 – 1976, kdy byl postaven zimní stadion a sportovní hala.geotri

     

  • Milevsko Staré sídlíště

    Staré sídliště nezaujme ani tak jednotlivými budovami, jako svým urbanistickým řešením. Vzniklo v 50. letech a leckterá modernější čtvrť by mu mohla závidět. Dostatek zeleně, uprostřed park a budova s restaurací a obchody – to byl výsledek promyšlené koncepce. V průběhu desetiletí se tvář sídliště proměnila, fasády domů se rozrůznily a změnil se i účel centrální budovy.

     

  • Milevsko Vrch Hůrka

    Zalesněný kopec, místními nazývaný Hůrka, sloužil v minulosti vedle Šibenného vrchu jako popravní místo na Milevsku. Ve středověku to býval holý vrch, kde byly vykonávány popravy, jako bylo stínání mečem, upalování apod. Na holém vrchu byly v případě upálení plameny hořící hranice viditelné až do daleka, což mělo být jakýmsi varováním pro lidi, kteří by se snad chtěli ve svém životě ubírat stejnou cestou jako popravovaný zločinec. Dnes je vrch parkově upraven a nabízí nádherný výhled na milevský klášter a na krajinu severně od Milevska. Vrchu Hůrka vévodí socha akademického malíře Karla Stehlíka, který patří mezi významné milevské rodáky. Toto umělecké dílo vytvořil v roce 1987 sochař Mrázek. Jako upomínka na tehdejší popravy stojí na Hůrkách kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1847.

     

  • Milevsko Vrch Zvíkovec

    Zvíkovec představuje zalesněný granodioritový vrch (542 m. n. m.) nacházející se západně od Milevska. Kolem vrcholu prochází zeleně značená turistická cesta z Milevska na Zvíkovské Podhradí a hrad Zvíkov a zároveň se jedná o nejvyšší bod Milevského vyhlídkového okruhu, který je značen žlutou turistickou značkou. Poskytuje pěkné výhledy na město a Milevskou pahorkatinu, která tvoří rozvodí mezi povodím Lužnice – Milevský potok a střední Vltavy – Hrejkovický a Jickovický potok.

     

  • Milevsko Výklenková kaple Panny Marie Sepekovské

    Výklenková kaplička Panny Marie Sepekovské se ukrývá mezi domy čp. 590 a 592 v Sokolovské ulici, na místě, kde kdysi bývala hráz. Jedná se o barokní sakrální stavbu s bohatým volutovým štítem s plasticky vystupujícími pilastry a římsou. Stavba pochází z poloviny 18. století a v jižním i severním výklenku jsou k vidění kopie mariánských obrazů.

     

  • Milevsko Šibenný vrch

    Město Milevsko mělo až do 18. století hrdelní právo, a tak se zde vykonávaly hrdelní rozsudky, které zdejší konšelský soud vynesl. Na Šibenném vrchu, který se nachází cca 0,5 km západně od města Milevska, probíhaly popravy ve formě oběšení na šibenici, stětí a zahrabání zaživa. Svůj život zde skončili například dva zdejší zlodějíčci, jmenovitě Martin Kocour a Šimon Tvrzník, kteří si nakradli nemálo majetku – například obilí, oblečení, obuv a dokonce prý sousedovi zcizili i vykrmené prasátko. Na Šibenném vrchu se konalo poměrně dost poprav, úplně poslední poprava byla vykonána v únoru 1749 za vlády Marie Terezie, kdy se běžně popravovaly čarodějnice. Zvláštností této popravy bylo to, že zde byl popraven čarodějník, nikoli čarodějnice. Jednalo se o Jakuba Trávníčka z Týnice, kterého v červenci 1748 chytili ve mlýně při tom, jak se pokoušel o černou magii. Za vlády Marie Terezie patřila černá magie k těžkým hrdelním zločinům, a tak byl čarodějník odsouzen k smrti stětím mečem a následnému spálení těla na hranici. V současnosti na místě šibenice stojí kamenný pomníček a výhledově se uvažuje o zřízení většího pomníku, např. v podobě kamenného kříže, kde bude deska upomínající na všechny hříšníky, kteří zde přišli o život.

     

  • Milevsko Železniční viadukt Tábor Ražice

    Železniční viadukt v Milevsku na trase Tábor - Ražice je technickou památkou z roku 1889. Vzhled viaduktu vychází z antiky a na jeho stavbě se kromě českých dělníků a techniků podíleli i Italové. Viadukt je tvořen šesti oblouky s dvanáctimetrovými klenbami a tři oblouky jsou desetimetrové. Celková délka mostu je 115 metrů a nad hladinou Milevského potoka dosahuje výšky 23 metrů.

     

  • Milevsko Židovský hřbitov u Milevska

    Židovský hřbitov je situován severovýchodně od města Milevska, u bývalé hájovny Židovna, a dnes spadá do katastru městyse Sepekov. Ke hřbitovu vede z Milevska žlutá a zelená značka a z centra města je vzdálen téměř 2 km. Hřbitov byl založen před rokem 1714 (z tohoto roku je zde nejstarší náhrobek) a pohřbívalo se zde až do roku 1942. Toto mystické místo nabádající návštěvníky k tichému zamyšlení nad svou existencí je tvořeno devíti pravidelnými řadami, ve kterých je umístěno asi 200 náhrobků. Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. Dále se zde rovněž zachovala secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka. Hřbitov je volně přístupný.

     

  • Milevsko Žulové sympozium v parku Bažantnice

    Tato přírodní galerie žulových výtvorů se nachází v městském parku Bažantnice, který zde byl zřízen po roce 1880 z iniciativy strahovského opata Zikmunda Antonína Starého na místě někdejší bažantnice ze 17. století (odtud dnešní název parku). Tato umělecká díla byla vytvořena v 90. letech 20. století řadou významných českých i zahraničních umělců při několika ročnících žulového sympozia. Žulová sympozia organizovalo Milevské muzeum a Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku za podpory Ministerstva kultury ČR, města Milevska a sponzorů z řad firem i občanů Milevska. Vlastní práce na objektech probíhaly v kamenické provozovně družstva Jihokámen v Přílepově u Milevska. Umělci při tvorbě využívali především kámen nevhodný ke zpracování v kamenických dílnách, který je jinak odvážen jako odpad. Žula, ze které jsou všechna díla vytvořena, pochází z lomů v okolí Milevska a ze Štěpánovic u Českých Budějovic.

     

  • Muzeum milevských maškar

    Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v České republice zaměřující se na dějiny zdejší národopisné tradice - masopustních průvodů. Vstup i pokladna muzea se nachází v informačním centru a převážná část expozice je pak umístěna v prvním patře.

     

  • Město Milevsko

    MĚSTO MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH.Ve zvlněné krajině středního Povltaví na severu jižních Čech leží malebné městečko Milevsko. Milevsko je nazýváno „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Je přirozeným centrem milevského regionu, který je vzdušnou čarou vzdálen přibližně 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko má staletou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky a disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.

     

  • Okrouhlá

    Obec Okrouhlá se nachází přibližně 4 km jižně od města Milevska v nadmořské výšce 499 m. n. m. Cca 0,5 km severovýchodně leží výšina Za Vládečím (492 m) a necelý 1 km od obce se zdvíhá vrch Lomy (518 m). K obci patří Okrouhlecký rybník vybudovaný v roce 2009 a dále Ostrovský rybník o výměře 27,5 ha. Na velkém ostrově uprostřed tohoto rybníka údajně stávala tvrz. První písemná zmínka o tomto ostrově pochází z roku 1501. Ves původně patřila k majetku milevského kláštera. Od roku 1431 byla pod správou rodu Rožmberků, později Švamberků a Hodějovských. Obec Okrouhlá je poprvé zmiňována v písemnostech roku 1488. V 17. století byla vrácena zpět do držav milevského kláštera, který zpustlý panský dvůr obnovil. V pozdější době byla až do roku 1893 spravována sousední Líšnicí, poté na čas získala samostatnost a o něco později spadá pod obec Branice. Obcí s vlastní samosprávou je opět od roku 1993. Okrouhlá se řadí mezi nejmenší obce v regionu. V současnosti se rozkládá na katastrálním území o ploše 437 ha. Nejvýznamnější památkou obce je návesní kaple Panny Marie Sepekovské, jež pochází z roku 1887. Obec Okrouhlá nabízí pohodu a klid uprostřed nádherné jihočeské přírody, a tak je jako stvořená pro odpočinek a relaxaci. Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-932.htm.

     

  • Osek

    Obec Osek se nachází přibližně 5 km západně od města Milevska na silnici vedoucí z Milevska do obce Květov a dále do Vůsí. Severně od vsi se zdvíhá výšina Hůrky a obcí protéká Osecký potok. První písemná zmínka o obci je datována roku 1469 a nachází se v knize Paměti Zvíkovské od Františka Tyla, archiváře na Orlíku. Osada ale nejspíš pochází již z 12. až 13. století, neboť název Osek značí původně opevněné místo a vedla tudy stará stezka dále do Jickovic a k jednomu z brodů na Vltavě a Otavě u Zvíkova. V současnosti se obec Osek rozkládá na katastrálním území o ploše 529 ha.

     

  • Osek Kaple Nejsvětější Trojice

    Kaple Nejsvětější Trojice stojí v obci Osek na návsi a pochází z 2. poloviny 18. století.

     

  • Přeborov

    Obec Přeborov se nachází přibližně 4 km severně od města Milevska směrem na Petrovice v nadmořské výšce 480 m. n. m. Mírně zvlněnému okolí severně od obce dominuje vrch Číhadla (532 m). Necelý 1 km jihovýchodně se zdvíhá vrch Kuřinec (494 m) a téměř ve stejné vzdálenosti protéká na východ od obce Milevský potok. První zmínka o obci pochází z roku 1488. Přeborov byl původně pod správou milevského kláštera, ve 2. polovině 16. století se stal majetkem Švamberků a později patřil ke zvíkovskému panství. Do roku 1991 obec patřila k městu Milevsku a od roku 1992 je Přeborov již samostatnou obcí. V současnosti se obec rozkládá na katastrálním území o ploše 443 ha. V malebné krajině okolo Přeborova je k vidění několik rybníků včetně největšího v rekreační usedlosti Vášův Mlýn. Mezi nejvýznamnější památky obce patří návesní kaple Navštívení Panny Marie z 19. století, památník věnovaný padlým vojínům v I. světové válce a výklenková kaplička, stojící ve spodní části obce. Asi 1 km západně od obce vede trasa červené turistické značky, která prochází například Jetěticemi, Milevskem či Petrovicemi. Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.preborov.cz/.

     

  • Přeštěnice

    Obec Přeštěnice leží přibližně 5 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 568 m. n. m. Jedná se o podhorskou obec a ze zdejšího nejvyššího vrchu zvaného Strážka (610 m. n. m.) je možno za jasného počasí spatřit i šumavské velikány. Ve středověku byla ves součástí rožmberského panství, patřila k hradu Příběnice. V roce 2007 obec získala 3. místo v soutěži Jihočeská vesnice roku. V téže soutěži obec v roce 2010 obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělským subjektem a postoupila do celostátního kola. V současnosti se obec Přeštěnice rozkládá na katastrálním území o ploše 978 ha a pod její správu spadají osady Držkrajov, Mlčkov a Týnice.

     

  • Přeštěnice Selská usedlost čp. 1 v Týnici

    Selská usedlost čp. 1 se nachází v horní části obce Týnice při silnici směrem na Přeštěnici a brána této usedlosti je evidována jako nemovitá kulturní památka v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

     

  • Region Milevsko

    REGION MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH „Milevsko, to je dovolená plná zážitků pro celou rodinu“ Region Milevsko leží ve zvlněné krajině Středního Povltaví na severu jižních Čech. Region je nazýván „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Vzdušnou čarou je vzdálen přibližně 80 km od Prahy, 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociálně homogenní území a z celkového počtu 26 obcí je 25 z nich sdruženo ve Svazku obcí Milevska. Region Milevsko je zajímavou turistickou destinací, která oplývá bohatou historií, velkým množstvím nádherných kulturně historických památek včetně jedné národní kulturní památky - milevský klášter, a v neposlední řadě také disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.

     

  • Sepekov

    Městys Sepekov leží cca 6 km jihovýchodně od města Milevska. Sepekov je obklopen zemědělskou půdou, lesy a v okolí se zdvíhají tři návrší: na severovýchodě Pokloniště, na jihozápadě Na Vrších a na jihovýchodě Chlum. Jižně od obce se nachází rybník Tovaryš (zvaný též Farka) o rozloze 15 ha a východně od Sepekova se rozprostírá rybník Chobot. Nad tímto rybníkem na vrchu Skalice pravděpodobně kdysi stávala tvrz, neboť se uvádí, že prvními majiteli Sepekova byli páni ze Skalice. V současnosti se Sepekov rozkládá na katastrálním území o ploše 2852 ha a pod správu městyse spadají 2 osady – Líšnice a Zálší.

     

  • Sepekov Poutní kostel Jména Panny Marie

    Poutní kostel Jména Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře u Příbrami, a tak je někdy nazýván „jihočeská Svatá Hora“. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince.

     

  • Stehlovice

    Obec Stehlovice se nachází přibližně 8 km jihozápadně od města Milevska v malebném údolí Jetětického potoka u úpatí vrchu Skalice (531 m. n. m.). Tento vrch je nejvyšším místem v okolí, a tak se odtud rozevírá nádherný pohled na zalesněnou okolní krajinu a za jasného počasí lze odtud spatřit dokonce i panorama Šumavy. Cca 4 km západně od Stehlovic se rozprostírá přehrada Orlík. Uprostřed obce leží rybník o výměře 50 arů a směrem na jihozápad od obce se nacházejí ještě další dva rybníky. První zmínka o obci pochází z roku 1306, kdy náležela k milevskému klášteru. V roce 1431 se stal jejím majitelem Oldřich z Rožmberka. Roku 1575 koupil Kryštof ze Švamberka od císaře Maxmiliána II. zvíkovské a milevské panství a usídlil se na Orlíku. Stehlovice tak sdílely osudy spolu s orlickým panstvím až do zrušení roboty v roce 1848. V současnosti se obec Stehlovice rozkládá na katastrálním území o ploše 448 ha. Nejvýznamnější památkou obce je návesní čtvercová kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena v 1. polovině 19. století. Obcí prochází cyklotrasa číslo 1152, která spojuje Milevsko s trasou č. 31 na křižovatce u Tyrolského domu, a kolem obce dále vede Naučná stezka Vejrovským zemanstvím. Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.stehlovice.cz/.

     

  • Turistické informační centrum Milevsko

    Turistické informační centrum Milevsko, sídlící v přízemí budovy spořitelny, poskytuje komplexní informační servis v oblasti cestovního ruchu regionu Milevsko pro návštěvníky i místní obyvatele a dále zajišťuje propagaci města a celého regionu široké veřejnosti. V současnosti lze říci, že informační centrum poskytuje informace 24 hodin denně, a to prostřednictvím informačnímu kiosku, který je instalován vedle vstupních dveří do infocentra.

     

  • Veselíčko

    Obec Veselíčko se rozkládá asi 7 km jižně od města Milevska na silnici od Bernartic v mírně pahorkaté krajině. Obcí protéká Jalový potok a rozprostírá se zde velký Zámecký rybník. Původně se ves pravděpodobně jmenovala Veselí a dnešní název získala až v roce 1630, kdy byla zapsána do zemských desek (tj. soupis feudálního majetku) a bylo ji potřeba odlišit od Veselí nad Lužnicí. Dnešní podoba obce vznikla v roce 1960 sloučením, do té doby samostatných vesnic, Veselíčka a Biliny. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 451 ha a pod správu obce spadá osada Bilina.

     

  • Veselíčko Kostel sv. Anny

    Kostel sv. Anny je díky své nepřehlédnutelné věži považován za dominantu obce Veselíčko. Kostel byl postaven v letech 1851 – 1854 a jedná se o poměrně rozlehlou jednolodní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem a křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Anny, jehož autor je neznámý. Na věži kostela bývalo před první světovou válkou celkem pět zvonů o různých velikostech, všechny pocházely z dílny Pernera v Českých Budějovicích. Do současnosti se dochoval pouze jeden zvon – umíráček s obrazem kostlivce s kosou, neboť zbylé čtyři zvony byly použity na válečné účely.

     

  • Veselíčko zámek

    Zámek je situován nedaleko středu obce Veselíčko nad zámeckým rybníkem a veřejnosti není přístupný. Zámek nechal vystavět roku 1635 Alexandr Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil se svou ženou. Tehdy se jednalo o jednokřídlou stavbu. Koncem 18. století nechal Josef Bretfeld zámek rozšířit, bylo přistavěno pravé křídlo zámku a u něj nechal v letech 1797 - 1798 postavit zámeckou kapli sv. Anny s rodinnou hrobkou. Tato romantická pseudogotická stavba s kryptou se dochovala dodnes.

     

  • Vlksice

    Obec Vlksice se nachází v malebném údolí lemovaném říčkou Smutnou a Dobřemilickým potokem cca 10 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 475 m. n. m. Nejvyšším místem je vrch Zhorce (580 m. n. m.), odkud je krásný výhled na údolí. V katastru obce se nachází i několik rybníků. V současnosti se Vlksice rozkládají na katastrálním území o ploše 837 ha a k obci náleží osady Dobřemilice, Klokočov a Střítež.

     

  • Vlksice tvrz

    Zachovalá renesanční tvrz v obci Vlksice pochází z 1. poloviny 16. století. Tvrz má strategickou polohu, neboť je situována na vyvýšeném místě ve vsi a z jihovýchodní strany je chráněna rybníkem. Jedná se o jednopatrovou obdélnou stavbu, jejíž místnosti jsou sklenuté původními síťovými klenbami a zachovala se zde i černá kuchyně. Na vnějších zdech tvrze si lze prohlédnout pozůstatky sgrafitové výzdoby. V létě a na podzim jsou zde pořádána divadelní představení, která každoročně přilákají řadu návštěvníků. Není se čemu divit, vždyť prostředí této starobylé tvrze ještě umocňuje děj těchto divadelních her. Tvrz sice není volně přístupná veřejnosti, ale pokud je její majitel pan Jiří Šámalík na tvrzi přítomen, rád zájemce provede i s poutavým výkladem.

     

  • Zbelítov

    Obec Zbelítov se nachází cca 3 km západně od města Milevska při silnici vedoucí na Zvíkovské Podhradí, na pomezí jižních a středních Čech. Zbelítov leží v nadmořské výšce 488 m. n. m., jižně od vsi se zdvíhá výšina Pahorek (519 m. n. m.) a na jihovýchodě se tyčí vrch Šibený, který dosahuje výšky 532 m. n. m. Obcí protéká Zbelítovský potok, který vytéká z rybníka Boukal (severně od obce) a necelý kilometr od obce ústí do Oseckého potoka. Název obce pravděpodobně pochází ze staroslovanského jména Zbilut (Zbilutov, Zbilitov), doloženého již ve 12. století. Archeologické nálezy pravěkého sídliště u Oseckého potoka dokládají, že tato oblast byla osídlena již v mladší době římské (200 – 400 let n. l.). První zmínka o vsi jménem Zbilitov pochází z roku 1379 a týká se majetku Příběnického panství. Další doložená zmínka o Zbelítovu pochází až z roku 1491 ze Schwarzenbergského archivu na zámku Orlík. V současnosti se Zbelítov rozkládá na katastrálním území o ploše 299 ha. Mezi nejvýznamnější památky obce patří návesní kaple Panny Marie z roku 1737, kříž na kamenném podstavci z roku 1881 a pomník věnovaný padlým vojínům v I. světové válce. Na západním okraji vsi se v rohu zahrady u silnice nacházejí novodobá mariánská boží muka z roku 1926 a jižně od obce stojí u silnice kamenný kříž s Ukřižovaným, připomínající Josefa Přibyla, který zahynul za I. světové války na srbské frontě. Asi 0,5 km východně od obce vede Milevský vyhlídkový okruh, který je značen žlutou turistickou značkou. Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.zbelitov.cz.

     

  • Zběšičky

    Obec Zběšičky leží cca 10 km jihovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 466 - 478 m. n. m. Asi 2 km od Zběšiček protéká říčka Smutná a na severozápadě se nachází rybník Zavadil. Obec byla v dřívějších dobách převážně židovská, fungovala zde i židovská škola. V 18. století byla totiž místem, kam se mohli začít přestěhovávat Židé, kteří byli vyhnáni z ostatních měst a vesnic. Všichni Židé však obec opustili před nacistickou okupací, jedinou upomínkou na jejich přítomnost je židovský hřbitov z roku 1750. V současnosti se Zběšičky rozkládají na katastrálním území o ploše 592 ha a pod správu obce spadají další 2 osady – Hánov a Popovec.

     

  • Zběšičky zámek

    Zámeček tvoří dominantu obce a dnes slouží jako Domov pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Zámek nechal postavit v roce 1885 Antonín Mašek. Později tento zámeček patřil ke zdejšímu velkostatku, jehož majitelem byl koncem 19. století stavitel Ing. Vácslav Havel, děd bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Statek později vlastnil také otec akademického malíře Břetislava Bendy.

     

  • Zhoř

    Obec Zhoř se nachází cca 6 km severně od města Milevska v nadmořské výšce 563 m. n. m. Zhoř se rozkládá nad tokem Branišovického potoka a je součástí Přírodního parku Jistebnická vrchovina. Asi 1 km východně od obce leží samota Výška, nad kterou se na severu zdvíhá vrch Záhoří (630 m. n. m.). Mezi ním a Zhoří se vypínají do výšky 612 m. n. m. vrchy zvané Babiny. Název obce pochází od slova „shořeti“ a připomíná osadu založenou na půdě získané vypálením lesa. První zmínka o obci je datována roku 1392. V současnosti se Zhoř rozkládá na katastrálním území o ploše 1212 ha a pod správu obce spadají další 4 osady – Blehov, Březí, Osletín a Zbislav.

     
  • Menu
  • Hlavní strana
     
  • Obecné info
     
  • Trasy
     
  • Místa
     
  • Akce
     
  • Zavři  

loading