Osada Chlum v údolí Pstružného potoka nedaleko Hartmanic a sestává ze dvou nenavazujících sídelních útvarů: v údolí podél potoka Volšovky a silnice II/145 je roztažen Dolní Chlum, zatímco Horní Chlum je situován výše, na východním úbočí vrchu Na Větrníku (722 m).
Poutní místo Dobrá Voda. Za svůj vznik vděčí poustevníku Guntherovi (Vintířovi), který zde žil v posledních letech svého života. Ve středověku se osada nazývala Březnice. Svůj nový název získala na základě objevu pramene s "léčivou" vodou.
Hartmanice patří mezi nejstarší sídla v této části Šumavy, jež byla Kelty nazývána „Gabreta“. Obec je situována na příkrém svahu drsné horské planiny Šumavských plání pod úbočím Hamižné hory v nadmořské výšce 712 m. Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. První jmenovitá zmínka o Hartmanicích je uváděna v roce 1219 ve spojitosti se jménem Petr z “Artmanic”, další písemná zmínka pochází z roku 1315. Od roku 1273 se Hartmanice rychle rozrůstaly a nabývaly na významu. Přispělo k tomu kutání zlata v zlatonosných žilách křemene v širém okolí. Hartmanice, mýtné místo na “české cestě”, zvané také Vintířova stezka příslušely k hornímu právu Kašperských Hor. V roce 1331 byly zapsány jako celní místo na “Guntherově” (Vintířově) stezce. V letech 1603-1848 patřily Hartmanice městu Sušici. Dne 15. 6. 1607 uděluje Rudolf II. na žád
Obec Hořejší Těšov.
Oada Keply je dnes především zemědělskou usedlostí obhospořadující okolní pole a pastviny.
Po zelené dojdeme do Mochova. V těchto místech stála jedna z nejstarších šumavských skláren. Nyní je zde pouze několik rekreáčních chat. Roste zde několik mohutných modřínů chráněných státem.
V osadě Rovina svého času žila stovka obyvatel. V srpnu 2009 zde byl otevřen nový penzion.
V místech, kde dnes stojí usedlost Pustina, žil posledních pět let svého života (1040-1045) benediktinský mnich Vintíř. Z doby nedávné prosperity zde zbyly i pozůstatky kdysi krásných staveb.
V údolí Křemelné stávala typická šumavská vesnice Zhůří (620 obyvatel). Bývalá farní obec Zhůří měla ještě v roce 1946 spolu s přilehlými osadami 1100 obyvatel. Tyto osady však musely ustoupit vojenskému prostoru a byly do roku 1957 zbořeny a odstraněny.