Prohlídkový okruh Voticemi

Dvoukilometrová procházka po votických památkách

Stará radnice na Komenského náměstí

Budova staré radnice pochází z roku 1830. Stojí na místě původní staré radnice z roku 1661, která však několikrát vyhořela. Na věži radnice je umístěn vyřezávaný městský znak. V roce 1934 ho z dubového dřeva vyřezal votický řezbář Jindřich Řezníček. Na znaku je mezi dvěma věžemi vyobrazen patron města sv. Václav a pod ním štít se znakem rodu Otických z Otic. Původní název osady tedy zněl Otice, až v polovině 16. století byl změněn na Votice.

Husův sbor

Kostel Církve československé husitské byl postaven v roce 1925. Stavba sboru trvala pouhých 5 měsíců. Dominantou kostela je 18 metrů vysoká věž, která je zakončena měděným kalichem. Ve věži je umístěn zvon s příznačným názvem Jan Hus ze zvonařské dílny Karla Diepolta z Prahy. Vnitřek kostela má dřevěný strop, podepřený šesti čtyřbokými sloupy. Za jednoduchým stolem Páně visí dubový kříž s Ukřižovaným, který je reprodukcí originálu z českobudějovického sboru od sochaře Františka Bílka.

Masarykovo náměstí

Nejmladší votické náměstí vzniklo za židovskou čtvrtí, kde dříve byla jen pole a cesta lemovaná ovocnými stromy, a proto se zde říkávalo „v židovských alejích“. Ještě kolem roku 1925 v těchto místech končilo město. V roce 1927 zde byla postavena sokolovna a o rok později byl uprostřed parku odhalen pomník obětem 1. světové války a socha T. G. Masaryka z dílny táborského sochaře V. Duška. V době nacistické okupace a později za komunistického režimu byla socha T. G. M. odstraněna a náměstí přejmenováno na Nové.

Malé náměstí V židech

Místní židovská čtvrť vznikla v průběhu 17. století. Židovské domky tvořily malé náměstí, kde se všeobecně říkávalo „V židech“. V roce 1788 žilo ve Voticích 15 židovských rodin s celkem 195 členy a v roce 1890 celkem 251 židů. Židovská čtvrť se synagogou, školou a lazaretem byla uzavřena vůči křesťanskému zbytku města. Do čtvrti se vcházelo dvěma úzkými uličkami z Komenského náměstí a brankou z alejí. Branky se na noc a v době protižidovských bouří zamykaly.Na počátku německé okupace žilo ve Voticích 109 židů. 1. září 1942 byli odvezeni transportem do Terezína a většina z nich pak do Malého Trostince u Minsku. Ze 109 votických židů přežilo holocaust jen 12. Židovská synagoga byla z rozhodnutí místního národního výboru v roce 1949 zbořena.

Mariánské sousoší na Komenského náměstí

Sochy sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Barbory a sv. Rozálie pocházejí z roku 1715 z dílny sochaře Michala Jana Josefa Brokoffa. Původně byly umístěny kolem cihlového sloupu, který stál v místech před dnešním obchodním domem. V letech 1872-1875 byl sloup zrušen a sochy přeneseny na žulové podstavce zhruba doprostřed náměstí. V roce 1877 bylo sousoší doplněno sochou Panny Marie. Uprostřed náměstí stojí kašna z roku 1885 (letopočet lze dohledat přímo na kašně).

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov je v písemných pramenech poprvé zmíněn v roce 1538. Do dnešní doby se zde dochovalo přibližně 360 náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1705. Poslední pohřeb proběhl v roce 1963. Nápisy na náhrobních kamenech jsou ve třech jazycích – hebrejsky, německy a na nejnovějších česky. Na náhrobcích je dosud vidět množství typických symbolů, např. Davidova hvězda, žehnající ruce, věnce či palmové listy. V bývalé obřadní síni se nachází expozice věnovaná židům a židovským památkám ve Voticích a okolí. Klíče od hřbitova si lze zapůjčit v Turistickém informačním centru na Komenského náměstí.

Kostel sv. Václava

Původně gotický kostel sv. Václava byl postaven kolem roku 1200. Po rozsáhlém požáru v roce 1731 byl barokně přestavěn. Z nejstarších dob se zachovala pouze gotická žulová křtitelnice ze 14. století a dva náhrobní kameny z 16. století. Hlavní oltář je barokní, bohatě zdobený řezbami. Uprostřed je obraz sv. Václava a nad ním oválný obraz zobrazující zavraždění sv. Ludmily. Kostelní věž Václavka nabízí výhled na město z výšky 35 metrů. Do báně kostela je třeba vystoupat celkem 135 schodů. Cestou nahoru je k vidění stálá výstava malíře a grafika Vladislava Kasky, funkční hodinový stroj a zvony sv. Václava a sv. Vojtěcha. Před kostelem si můžete prohlédnout sousoší sv. Václava s blanickými rytíři od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1937.

Starý zámek

Starou tvrz z 15. století nechal v roce 1653 přestavět na zámek hrabě Ferdinand František z Vrtby. V letech 1731 a 1746 však zámek vyhořel a po posledním požáru hrabě s rodinou přesídlil do Vrchotových Janovic a Chotýšan. V zámku pak hrabě nechal zřídit byty pro panské úřednictvo a do části vedle kostela přesunul pivovar, který původně stával ve dvoře. V přízemí zámku kdysi bývala také panská šatlava.Obě zámecké budovy mají renesanční štíty z 16. století, které přečkaly i velké požáry. Ve zdi zámku je zasazena pamětní deska věnovaná Kašparu Kaplíři ze Sulevic, bývalému majiteli votického panství, který byl 21. června 1621 popraven společně s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupný.

Nový zámek

Nový zámek, nazývaný také jako zámeček či panský dům, býval původně měšťanským domem votického purkmistra Víta Paseckého. Patřilo k němu i hospodářství s velkými pozemky a dvěma rybníky. V roce 1625 však musel Pasecký z náboženských důvodů z Votic uprchnout a jeho majetek zabavil majitel votického panství, hrabě Sezima z Vrtby. Postoupil jej svému regentu Janu Košickému. Později zámeček několikrát změnil majitele a roku 1775 jej zakoupil Adam František z Vrtby. Zámeček využíval jako zázemí při návštěvách votického panství. Dnes je zámeček v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupný.

Klášter sv. Františka z Assisi

Klášter sv. Františka z Assisi založil roku 1627 hrabě Sezima z Vrtby. Jeho současná podoba pochází z let 1766-1771, kdy byl klášter přestavěn a rozšířen. V roce 1950 byla činnost kláštera násilně ukončena a od té doby sloužily prostory různým účelům.Nyní zde můžete navštívit Vlastivědné muzeum Voticka, expozici Ve jménu šťastných zítřků! Kolektivizace na Voticku, výstavu kočárků a panenek a galerii obrazů Vladislava Kasky. Při prohlídce klášterního areálu nahlédnete do mnišské cely, do domácí kaple zdobené mariánskými freskami, do prostor klášterní knihovny a do refektáře s jedinečnou štukovou výzdobou. Klid a pohodu můžete načerpat při posezení na rajském dvoře kláštera.Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1631 kardinálem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu. Hlavní oltář s obrazem sv. Františka je barokní z roku 1772. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeni členové rodu Vrtbů a dobrodinci kláštera. Mariánská kaple byla ke kostelu přistavěna roku 1700. K oltářnímu obrazu Panny Marie Votické se váže řada pověstí.

Boží hrob

Kopie jeruzalémské kaple Božího hrobu se nalézá poblíž kláštera sv. Františka z Assisi na bývalém františkánském hřbitově. Kapli nechala v letech 1685-1688 vystavět hraběnka Marie Františka z Heissensteinu, rozená z Vrtby. Její bratr Ferdinand František z Vrtby nechal roku 1700 vystavět kolem Božího hrobu zeď s výklenkovými kapličkami. Kaple Božího hrobu se tak stala čtrnáctým zastavením votické křížové cesty. V roce 1784 vznikl kolem kaple hřbitov. Vcházelo se do něj vysokou klenutou bránou, na které je vytesán znak hrabat z Vrtby s trojím parožím a znak hrabat z Heissensteinu se třemi vrchy. Pod nimi je latinský nápis zmiňující donátorku kaple Božího hrobu.