Filmová stezka po Bechyni

Ryba na suchu

Ryba na suchu. Pokud má někdo zájem vidět, jak vypadala Bechyně na konci tzv. první republiky a v době protektorátu může si pustit komedii z roku 1942 od režiséra Vladimíra Slavínského Ryba na suchu o svérázném převozníkovi v podání Vlasty Buriana. Tento film se v Bechyni natáčl na několika místech, právě jedním z těchto míst je budova pošty, dříve také Městská spořitelna. Ve filmu je možné vidět též záběry Klášterní ulice, čtvrťi Plechamr, břehu Lužnice či bechyňského mostu. Snadno identifikovatelné jsou též záběry několika místních hostinců, nejen místní lidé poznávají fasádu restaurace Protivínka, bývalého pohostinství U Šašků nebo penziónu U Pichlů.

Kameňák

Další snímek, který se z části natáčel v Bechyni nás zavede do zámeckého parku, kde pod režijním dohledem Zdeňka Trošky vznikla filmová komedie Kameňák. Směr dalšího putování za filmováním v Bechyni je ke schodům v Klášterní ulici.

Jsem nebe

Letní snímek režiséra Jana Kačera z roku 1970 o čtyřech mladých lidech a jejich trampotách s láskou se odehrává v bechyňských zákoutích. Jako hlavní hrdiny vybral Jan Kačer dceru kritika Sergeje Machonina Lenku, zpěvačku Semaforu Milušku Voborníkovou, zpěváka Viktora Sodomu (mimo jiné absolvent SUPŠ v Bechyni) a Ivana Vyskočila. Ve filmu můžeme spatřit záběry z bechyňských schodů, čtvrti Zářečí, řeky Lužnice či romantické skalní masívy v Židově strouze. Hned v úvodu je například vidět železniční trať Bechyně - Tábor.geotr

Samostatné foto

Nyní se vydáme po žluté turistické značce, která nás dovede k mostu v Zářečí, kde najdeme další filmové zastavení.

Zlatí úhoři

Zlatí úhoři. Snímek podle knihy Oty Pavla z roku 1979 od režiséra Karla Kachyni se z části natáčl na jihu Čech. Je všeobecně známo, že Ota Pavel miloval středočeskou Berounku a přesto si ve snímku "zahrála" i Lužnice. Filmařům se do záběru hodil také most v Zářečí, tyto záběry dnes mají dokumentární hodnotu, zachycují most v původní podobě, v roce 2002 ho zničila povodeň, proto dnes už je v novém modernějším kabátu.

Samostatné foto

Stále následujeme žluté turistické značení, které nás provede bechyňskou čtrtí Zářečí.

Samostatné foto

Na konci Zářečí u posledního domu po pravé straně nás čeká trochu obtížnější stoupání po lesní pěšině.

Samostatné foto

Samostatné foto

Samostatné foto

Samostatné foto

Zdolali jsme úspěšně kopeček a nyní pokračujeme po polní pěšině vpřed. Sportovní nadšenci mohou následovat ukazatel doprava a pěšinou kolem stráně dojít k dalšímu bechyňskému unikátu Via Ferratě . Nevýhodou je, že je neprůchozí. Tudíž je nutné vrátit se po ferratě stejnou cestou zpět, což opět výrazně zvyšuje její obtížnost.

Samostatné foto

Rovně filmová stezka, doprava Via Ferrata.

Samostatné foto

Via Ferrata

Bechyňská ferrata je těžká cvičná zajištěná cesta, z velké části vedená ve vodorovném, převislém traverzu. Je unikátní v tom, že má lanový mostek (první u nás). Má dobře uchycené ocelové lano a téměř po celé délce umělé stupy. Skoro celá trasa je převislá a obsahuje jen několik odpočinkových míst.

Jan Hus

Jan Hus. V roce 1954 vzniká snímek JAN HUS v režii Otakara Vávry jako první část Husitské trilogie, velkoryse pojatého filmového projektu, který byl silně ovlivněn dobovou ideologizací historie. Dalšími pokračováními byly filmy JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM.

Metráček

Jsme u cíle našeho putování za jihočeským filmováním. Lávka nad soutokem Lužnice a Židovy strouhy. Na začátku sedmdesátých let minulého století vznikl populární dětský film režiséra Josefa Pinkavy Metráček. Ačkoliv se děj filmu odehrává na severu Moravy do snímku se dostaly i záběry z Jižních Čech a to právě záběry romantické scenérie Židovy strouhy a Lužnice.

Visutá lávka nad Lužnicí

Na protějším břehu Lužnice můžeme spatřit visutou lávku.