Výhled z věže sv. Josefa
Vyhlídka z věže kostela sv. Josefa. Vyhlídka není zpřístupněna veřejnosti.
Už samotné stoupání do věže je zážitek.
Původní středověké schodiště ve zdi věže se dobře dochovalo až do dnešních dnů.
Z ochozu kostelní věže se otevírá krásný výhled na masív Rychlebských hor (vzadu ).
Na levé straně vidíme Boží horu, která je nejvyšším vrcholem Žulovské pahorkatiny( 525 m n.m.).
Území samotných Rychlebských hor, tedy hlavní hřeben i jeho boční větve včetně přilehlých údolí, se dělí na tři základní podcelky.Nejsevernější z nich se nazývá Travenská hornatina, která na polské straně hřebene volně přechází v Góry Zlote. Nejvyšší vrchol této Travenské hornatiny se nazývá Špičák (957m). Jedná se o nejnostalgičtější část Rychleb, s mnoha horskými lukami, kde před 2 sv. válkou stávaly dnes již zmizelé horské vesnice...Jižní a zároveň nejvyšší podcelek nese jméno Hornolipovská hornatina, která v Polsku pokračuje pod názvem Góry Bialskie. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m). Tato část Rychleb má nejvíce horský charakter, a ten je velmi rozmanitý. Zatímco centrální část okolo Smrku je relativně rozlehlá náhorní plošina, zbylé části jsou tvořeny výraznými hřebeny, na nichž se nachází mnoho fantastických skrytých vyhlídkových skalisek, vystupujících vysoko nad hluboká údolí. Třetí a nejvýchodnější podcelek je tvořen mohutným bočním hřebenem, kolmým na hlavní hřeben Rychlebských hor. Nazývá se Sokolský hřbet, nejvyšším vrcholem teto části je Studniční vrch (992m). Na jižním úbočí se nachází mnoho čistých pramenů i nejvetší jesenické lázně. Severní úbočí zase skrývají mnoho zatopených lomů a nesčetné žulové skalní útvary.
- Kontakty
